Jaká je otevírací doba?

Pondělí 08:30 - 16:00 Úterý 08:30 - 17:00 Středa 08:30 - 17:30 Čtvrtek 08:30 - 16:00 Pátek 08:30 - 16:00

AdresarSkol.cz - najdi si svou školu

Domů
česko
Prague
AdresarSkol.cz - najdi si svou školu

Nejpodrobnější adresáře škol v ČR! Máme přehled o všech školách vysoké, vyšší, stře

Zpracováváme online adresáře všech vzdělávacích institucí v ČR:
Vysoké školy
Vyšší odborné školy
Střední školy
Učiliště
Základní školy
Jazykové školy
Autoškoly

21/08/2026

🎊 Masarykova univerzita a Univerzita Karlova slaví úspěch v prestižním mezinárodním Šanghajském žebříčku (ARWU), který hodnotí kvalitu vědy a výzkumu vysokých škol po celém světě.

🇨🇿 V českém srovnání dosáhly nejlepšího výsledku ve své historii a o první příčku v ČR se dělí pražská Univerzita Karlova a brněnská Masarykova univerzita.

👉 Masarykova univerzita se navíc už popáté v řadě udržela mezi 500 nejlepšími univerzitami světa. Patří tak mezi české vysoké školy, které si své postavení dokázaly obhájit, zatímco řada dalších tuzemských univerzit si pohoršila.

👉 Masarykova univerzita se pravidelně umisťuje také v dalších prestižních mezinárodních žebříčcích, například QS Europe, THE Impact a QS Sustainability.

📚 Chcete studovat na vysoké škole? Najděte si obor, který vám sedne.

VysokeSkoly.com – najdi si svůj obor.

21/08/2026

6300 tanků. Tolik tanků podle dobového odhadu disponovala intervenční vojska Varšavské smlouvy při okupaci Československa v srpnu 1968.

Pro představu: v největší tankové bitvě dějin u Kursku měli Sověti 5128 tanků proti 2928 německým. 6300 tanků je tedy číslo, které si jen těžko dokážeme představit.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 k nám nepřijela žádná „bratrská pomoc“. Přijela rozsáhlá vojenská síla připravená násilím zastavit politické změny v Československu.

Podle dobového odhadu náčelníka Generálního štábu ČSLA generála Karla Rusova disponovala intervenční vojska přibližně 6300 tanky, 2000 děly, 550 bojovými a 250 dopravními letouny. Šlo o 12 tankových, 13 motostřeleckých a 2 výsadkové divize.

To nebyla symbolická intervence. Byla to obrovská vojenská operace. A jejím cílem nebyl vnější nepřítel, ale vlastní spojenec z Varšavské smlouvy – Československo.

Československá armáda dostala rozkaz neklást odpor. Lidé ale odporovali jinak.

Strhávali směrovky, přelepovali názvy ulic, blokovali techniku, stavěli barikády a vysílali z utajených rozhlasových pracovišť. Okupantům dávali jasně najevo, že tady nejsou vítáni.

Proti tisícům tanků to nemohla být rovnocenná vojenská síla. Byla to však obrovská občanská odvaha, kterou nedokázala vymazat ani dvě desetiletí normalizace.

Okupace nezabila jen lidi. Zasáhla celou společnost. Statisíce Čechoslováků odešly do zahraničí. Další přišli o práci, možnost studovat, vykonávat svou profesi nebo žít podle vlastního svědomí.

Normalizace pak celou zemi učila, že bezpečnější je mlčet, přizpůsobit se a příliš nevyčnívat.

Tanky časem zmizely z ulic. Z paměti lidí odjížděly mnohem pomaleji.

Dnes jsme v jiné situaci.

Nejsme jen „pod ochranou NATO“. My jsme NATO.

Obrana Česka stojí na našich vlastních schopnostech, na našich spojencích a také na ochotě pomoci zemím, které by jednou pomohly nám.

Kolektivní obrana není služba, kterou si předplácíme a čekáme, až ji někdo vykoná za nás. Je to společný závazek.

Před 58 lety jsme reálnou možnost vojensky se bránit neměli. Dnes ji máme.

Právě proto budujeme armádu, cvičíme se spojenci a bereme obranu země vážně. Ne proto, že bychom chtěli válku, ale proto, aby si už nikdy nikdo nemyslel, že může přes naše hranice přijet s tanky a nazvat to pomocí.

21. srpen. Nezapomínáme.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR – publikace Od osvobození k totalitě (1945–1989).

KamPoMaturite.cz – Vaše brána ke vzdělání.

#1968

19/08/2026

Víte, že dokážete přečíst text, i když jsou v něm písmena nahrazená čísly, pomíchaná nebo některá úplně chybí?

Například:

„T4KHLE VĚTU MŮŽ3Š PŘ3ČÍST, 1 KDYŽ JSOU NĚKT3RÁ PÍSM3NA NAHR4ZENÁ ČÍSLY.“

A přesto většinou okamžitě víte, co je napsáno.

Mozek totiž nečte každé písmeno jedno po druhém. Využívá kontext, tvar slov, první a poslední písmena a hlavně zkušenost. Z tisíců slov, která známe, dokáže velmi rychle odhadnout, co má být napsáno.

Jinými slovy: při čtení mozek trochu „doplňuje chybějící dílky skládačky“.

A právě proto často bez problémů přečteme i text plný překlepů – a někdy si jich vůbec nevšimneme. 🧠

KamPoMaturite.cz – vše k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ a SŠ

18/08/2026

🇪🇺 Dvacet let, které změnily Česko.

1. května 2004 jsme se stali součástí Evropské unie. Bez velkých fanfár, ale s velkým očekáváním – a dnes, po dvaceti letech, můžeme bilancovat, co nám to členství skutečně přineslo.

💶 Peníze: Česko je dlouhodobě tzv. čistým příjemcem – od vstupu do konce roku 2023 jsme do rozpočtu EU odvedli 876,6 miliardy korun, zpět jsme ale dostali 1,94 bilionu korun. Kladné saldo tak přesahuje bilion korun. Tyto peníze pomohly financovat dálnice, čistírny odpadních vod, modernizaci škol i podporu zemědělství. Nejvyšší kontrolní úřad ale upozorňuje, že se dotace často rozmělňují do velkého množství projektů s nízkou přidanou hodnotou a že tempo přibližování k životní úrovni Západu se v posledních letech zpomaluje.

✈️ Svoboda pohybu: Otevřené hranice, možnost žít, studovat a pracovat kdekoli v Unii. Program Erasmus poslal do zahraničí statisíce českých studentů. Zrušení roamingu, silnější ochrana spotřebitele (třeba dvouletá záruka na zboží) – to jsou benefity, které dnes bereme jako samozřejmost, ale před rokem 2004 samozřejmostí nebyly.

🏭 Ekonomika: Vstup do jednotného trhu nastartoval silný růst tažený exportem, který táhne českou ekonomiku dodnes. Zároveň se ale objevila i závislost některých firem na dotacích – přežívají díky nim podniky, které by jinak na trhu neobstály, a to deformuje konkurenci i trh práce.

⚖️ Debaty a napětí: Kritici upozorňují, že když se do nákladů členství započítají i nepřímé výdaje spojené s regulacemi a fungováním Unie, celková bilance už tak jednoznačně výhodná být nemusí – zde se ale odhady různých analytiků výrazně liší. Otevřené zůstávají i otázky pravomocí Bruselu, evropských regulací dopadajících na firmy i domácnosti, nebo budoucího směřování Unie – zejména v době, kdy bezpečnost a obrana nabývají po ruské agresi na Ukrajině nový význam.

Podle průzkumů si přes 70 % Čechů myslí, že ze členství osobně těží. Pozitivně ale samotnou EU jako instituci vnímá jen necelá polovina.

👉 Jak to vidíte vy? Je podle vás členství Česka v EU pro naši zemi výhodné?

👍 ANO
😡 NE

Hlasujte reakcí a napište svůj názor do komentářů. 👇

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

16/08/2026

👶 KDY SE V EVROPĚ RODÍ PRVNÍ DÍTĚ?

Evropa za poslední desetiletí výrazně zestárla. A je to vidět i na věku prvorodiček.

🇪🇺 Průměr EU: kolem 30 let
🇮🇹 Itálie: téměř 32 let
🇪🇸 Španělsko: kolem 31,5 roku
🇨🇿 Česko: kolem 29 let
🇸🇰 Slovensko: kolem 27–28 let
🇧🇬 Bulharsko: kolem 27 let

Ještě před několika desetiletími bylo v Evropě běžné mít první dítě kolem 20–23 let. Dnes je třicítka při narození prvního dítěte v mnoha evropských zemích zcela běžná.

📈 V Česku se věk prvorodiček za poslední desetiletí výrazně zvýšil. Delší studium, pozdější osamostatnění, bydlení, kariéra a finanční jistota – to všechno hraje roli.

🇸🇰 Zajímavé je srovnání sousedů. Slovenky mají první dítě v průměru zhruba o 1–2 roky dříve než Češky.

🇮🇹 A úplný evropský opačný pól? Itálie – první dítě až kolem 32 let.

💡 Zajímavý paradox: čím později žena začne mít děti, tím kratší je období, ve kterém může mít další děti. Pozdější mateřství je proto jedním z faktorů, které souvisejí s nízkou porodností v Evropě.

Demografie není jen o číslech. Za každým číslem je změna životního stylu celé společnosti.

KamPoMaturite.cz – Vaše brána ke vzdělání.

15/08/2026

Pivo v Čechách, víno na Moravě. Tím to pro většinu Čechů končí – jenže tahle představa o Moravě je stejně přesná, jako kdyby někdo řekl, že Skotsko jsou jen sukně a dudy.

Morava totiž není jen Pálava a vinice pod ní. Její hranice vede od Dačic přes Jihlavu, Vysočinu a Svitavy až ke Kralickému Sněžníku, kde začíná Slezsko – a odtud dál k přehradě Šance u slovenských hranic. Tři odlišné kraje, tři řeky, tři moře: Labe odvádí vodu Čech do Severního moře, Dunaj vodu Moravy do Černého moře a Odra vodu Slezska do Baltu. Přirozené historické celky, které dnešní krajské uspořádání – vzniklé teprve po roce 1948 – prostě ignoruje.

A pak jsou tu věci, které se ve školách neučí vůbec. Moravské markrabství nikdy nebylo součástí Českého království. Morava měla až do roku 1918 vlastní zemský parlament, nezávislý na tom pražském. Po smrti Václava IV. nenastoupil na trůn Svaté říše římské Zikmund, jak píší učebnice, ale Jošt Moravský, sídlící v Brně. A takzvaná Velká Morava po pádu vůbec nezanikla a nezpustla – jako Stará Morava přežila v oslabené podobě ještě minimálně další dvě staletí, než ji na počátku 11. století začlenila česká vojska stejným způsobem, jakým Anglie připojila Wales.

Zajímavé je i to, že vůbec neexistuje žádný oficiální státní orgán, který by se moravským dědictvím – tradicemi, nářečími, moravskou hvězdou coby vánoční ozdobou známou i v zahraničí – dnes systematicky zabýval. Tuhle roli si vzaly na starost spolky.

Kolik studentů u přijímaček nebo maturity dokáže vysvětlit, proč měla Morava vlastní parlament, nebo kdo byl Jošt Moravský? Regionální dějiny bývají přitom u zkoušek z dějepisu čím dál častější téma – a právě tahle „neznámá“ fakta se pak snadno stanou záludnou otázkou.

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

14/08/2026

Za posledních 140 let se svět proměnil rychleji, než kdy předtím v dějinách lidstva.
Ztracená generace ještě pamatovala svět bez rádia. Vyrůstala v době, kdy nejrychlejší zprávou byl telegram a nejdál, kam se dalo za den dostat, byl vlak.
O sto let později se rodí generace Beta – děti, které přijdou na svět do světa umělé inteligence tak samozřejmě, jako jejich prababičky přišly na svět do světa bez elektřiny v každé domácnosti.
Mezi tím leží devět generací a devět úplně jiných dětství.
Baby boomers vyrůstali s jistotou, že práce, kterou najdou po škole, jim vydrží na celý život. Generace X jako první poznala domácí počítač – a s ním i první videohry, které rodiče vůbec nechápali. Mileniálové si pamatují svět jak bez internetu, tak s ním – jsou možná poslední generací, která zažila obojí vědomě.
A pak přišla generace Z, která si internet nepamatuje jinak než jako součást vzduchu, který dýchá. Generace alfa vyrůstá s tabletem v ruce dřív, než se naučí mluvit. A generace beta se teprve začíná rodit do světa, který si dnes nikdo z nás neumí úplně představit.
Nejzajímavější na tom není to, kdo jakou hudbu poslouchal nebo jaké měl hračky.
Je to to, jak moc rychlost technologického pokroku formuje způsob, jakým lidé myslí, komunikují a chápou svět kolem sebe. Každá generace řešila jiný "největší problém své doby" – a přesto se generace od generace čím dál rychleji míjejí v tom, čemu vlastně rozumí ta druhá.
Zajímavé je i to, že rozdělení na generace není žádná exaktní věda – hranice let se u různých zdrojů liší a sociologové se na přesných datech často neshodnou. Je to spíš užitečná zkratka, jak pochopit velké společenské posuny, než pravidlo bez výjimek.
Do které generace patříš ty? A souhlasíš s tím, co se o tvé generaci obecně říká?

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

12/08/2026

Na vrcholu Rysů odpočívají mladí komunisté – a nikdo z nich netuší, že fotka jednou obletí svět jako ikonická vzpomínka na dobu, která už neexistuje.

Rok 1987. Manželé a fotografové John Eastcott a Yva Momatiuk míří s National Geographic do socialistického Polska, aby zachytili masový výstup mládeže na nejvyšší polskou horu, součást Vysokých Tater na tehdejší hranici s Československem.

Výstup ale nebyl jen tak ledajaký turistický výlet. Připomínal legendární – a dodnes historicky nepotvrzený – výstup Vladimira Lenina na Rysy z roku 1913, kdy budoucí vůdce sovětské revoluce trávil část svého exilu v polském Poroninu. Sovětský svaz tehdy ještě neexistoval, vznikl až o devět let později. Přesto se z tohoto "výstupu" stal za socialismu mýtus – a hory se proměnily v pouť: od 50. let se na Rysy vydávaly tisíce mladých lidí ročně, aby uctily místo, kam prý kdysi vkročil sám Lenin.

Fotka tak zachycuje víc než odpočívající teenagery na vrcholu hory. Zachycuje moment, kdy se turistika, propaganda a masová symbolika potkaly na jednom skalnatém hřebeni – a kdy i obyčejný víkendový výlet mohl být součástí ideologického rituálu.

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

11/08/2026

Na jaře 1940 nechal Stalin vlastnoručně podepsat rozkaz, který se stal jednou z nejtemnějších kapitol celé druhé světové války.

Šlo o vraždu více než 22 000 lidí. Ne na frontě. Ne v boji.

Ale potichu, jednoho po druhém, ranou do týla.

Po napadení Polska v září 1939 se země rozdělila mezi nacistické Německo a Sovětský svaz na základě paktu Molotov–Ribbentrop. Východní Polsko obsadila Rudá armáda a NKVD, sovětská tajná policie, začala okamžitě zatýkat tisíce polských důstojníků, policistů, úředníků a intelektuálů.

Skončili internovaní v táborech v Kozelsku, Starobělsku a Ostaškově.

Čekali na repatriaci. Na to, že se vrátí domů.

Místo toho 5. března 1940 podepsalo šest členů sovětského politbyra – v čele se Stalinem – rozkaz k jejich likvidaci. Oficiálně šlo o "nacionalisty a kontrarevolucionáře".

Ve skutečnosti šlo o elitu polského národa.

Vraždění probíhalo s děsivou efektivitou. Zajatce převáželi po skupinách do věznic NKVD, kde na ně čekali kati se zmechanizovaným systémem poprav, vyzkoušeným už během velkého teroru ve 30. letech.

Většina obětí zemřela stejným způsobem – jedna rána pistolí do zátylku.

Těla naházeli do připravených jam v katyňském lese a zasypali buldozery.

Mezi zavražděnými bylo 11 generálů, stovky plukovníků a podplukovníků, tisíce nižších důstojníků, ale i duchovní, lékaři a úředníci. Podle historiků mezi oběťmi skončilo i přibližně 300 lidí z Těšínska – Poláků z českých zemí, kteří na podzim 1939 utekli před německou okupací na východ a padli do sovětského zajetí.

Sovětský svaz zločin okamžitě zapřel.

Když v roce 1943 německá armáda objevila v katyňském lese masové hroby, okamžitě toho propagandisticky využila. Po celé okupované Evropě se rozšířily plakáty jako ten na fotce – francouzsky psaný "Les de la mort" ("Les smrti"), který zobrazuje důstojníky NKVD popravující polské důstojníky. Stylem připomíná tvorbu Thea Matejka, jednoho z nejplodnějších válečných propagandistů nacistického Německa, který podepsal i další katyňský plakát – tenhle konkrétní kus ale zůstal bez jmenovky autora. Cílem bylo jediné: rozdmýchat v obsazených zemích nenávist vůči Sovětskému svazu.

Paradoxní na tom je, že fakta, která tehdy Němci zveřejnili, byla pravdivá – jen je použili jako zbraň ve vlastní propagandě. Moskva místo přiznání viny obvinila ze zločinu samotné Němce.

A tahle lež přežila déle, než by si kdo dokázal představit.

Sovětský svaz ji udržoval po celou studenou válku. Až v dubnu 1990, po padesáti letech mlčení, přiznal Michail Gorbačov sovětskou vinu a označil Katyň za jeden z nejtěžších zločinů stalinismu.

Kompletní dokumenty pak Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Wałęsovi až v roce 1992.

Katyň dodnes zůstává otevřenou ránou v polsko-ruských vztazích.

Připomínkou toho, že totalitní režimy nepotřebují bitevní pole, aby dokázaly, jak daleko jsou ochotny zajít.

Stačí jim rozkaz, podpis a mlčení, které trvá celé generace.

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

Zdroj: Ústav paměti národa, ČT24, Wikipedie

10/08/2026

Tříletý Josef Schleifstein vstoupil do koncentračního tábora Buchenwald ukrytý v pytli s nářadím. Kdyby ho při příjezdu objevili, nepřežil by.

Josef se narodil v roce 1941 v polském Sandoměři. Jak nacistická perzekuce sílila, jeho rodina prošla ghettem i pracovními tábory, až byla v lednu 1945 deportována do Německa. Tam se rozdělila – matka Ester skončila v Bergen-Belsenu, zatímco Josef s otcem Izraelem byli převezeni do Buchenwaldu.

Pro tak malé dítě byla šance na přežití téměř nulová. Nacisté posílali děti, které nemohly pracovat, rovnou na smrt. Izrael se proto rozhodl pro zoufalý krok – schoval syna do velkého pytle, ve kterém vozil kožedělné nářadí a oblečení. Než vstoupili do tábora, pošeptal mu jedinou větu: Buď úplně potichu. Josef poslechl. Ne proto, že by plně chápal, co se děje, ale protože věřil svému otci.

Pytel ho ale ochránil jen při samotném příjezdu. V přeplněném táboře se chlapec dlouhodobě skrýt nedal a po čase ho dozorci objevili. Místo rozsudku smrti se ale stalo něco nečekaného – SS dozorci si ho oblíbili natolik, že se z něj stal jakýsi "táborový maskot". Nechali mu ušít malou vězeňskou uniformu a nechávali ho účastnit se ranních nástupů, kde hlásil: "Všichni vězni přítomni." Přispělo k tomu i to, že si Němci cenili otcova řemesla – Izrael byl zkušený sedlář a kožedělník.

Nebezpečí ale nikdy úplně nezmizelo. Kdykoliv do tábora přijela oficiální nacistická inspekce, musel se Josef znovu schovat. Sám později vzpomínal, že byl jednou zařazen do řady určené k popravě a zachránil ho až otcův zoufalý zásah.

Josef v táboře, za ostnatým drátem, oslavil čtvrté narozeniny a stal se jedním z nejmladších známých vězňů hlavního buchenwaldského tábora. Pak, 11. dubna 1945, se vše změnilo – americká armáda tábor osvobodila. Josef žil. Poprvé po měsících se nemusel schovávat. Dobové fotografie zachycují drobného chlapce v pruhovaném vězeňském oděvu s číslem, jak stojí mezi dospělými, kteří stěží věřili, že něco takového mohl přežít.

V roce 1946 se Josef s otcem konečně setkali s matkou Ester. Rodina se poté přestěhovala do New Yorku a začala si znovu budovat život od nuly. Přes padesát let Josef o svém zážitku téměř nemluvil – dokud nezhlédl film Život je krásný. Příběh otce, který svého syna chrání před hrůzami koncentračního tábora, v něm probudil vzpomínky, které desítky let dusil v sobě. Připomněl mu jeho vlastního otce.

Josef přežil, protože jeden muž odmítl uvěřit, že život jeho syna je bezcenný. Na místě stvořeném k tomu, aby lidem vzalo veškerou důstojnost, odpověděl Izrael Schleifstein na krutost láskou a na nenávist odvahou. Riskoval úplně vše, aby ochránil dítě, které bylo odkázané jen na něj.

Je téměř nemožné si představit, jaké to muselo být – nést vlastního syna do tábora s vědomím, že jediný pláč, jediný pohyb, jediný zvuk je může stát život. A přesto byla otcova láska nakonec silnější než strach.

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

Zdroj: United States Holocaust Memorial Museum (ushmm.org), encyclopedia.ushmm.org

Adresa

Dukelských Hrdinů 21
Prague
17000

Otevírací doba

Pondělí	08:30 - 16:00
Úterý	08:30 - 17:00
Středa	08:30 - 17:30
Čtvrtek	08:30 - 16:00
Pátek	08:30 - 16:00

Telefon

+420606411115

Internetová stránka

http://www.AdresarSkol.cz/, http://www.VysokeSkoly.com/, http://www.VyssiOdborneSkoly.com/, http://www.JazykoveSkoly.com

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když AdresarSkol.cz - najdi si svou školu zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.