Databáze obětí holocaust.cz

16/10/2025

Píše se 16. října 1941 a z Prahy odjíždí první vlak, jehož cílem je ghetto v Lodži. Tisíc obyvatel Prahy – mužů, žen i dětí – bylo vyhnáno ze svých domovů a posláno do nejistoty. Z tisíce lidí přežilo jen 27. Tisíc jmen, jejichž příběhy měly být zapomenuty.

Avšak díky tomu, že státní správa vždy fungovala a funguje, lze v archivech najít mnohé, a to nejen fotografie, ale i části životních příběhů. A tak i díky fondu Policejního ředitelství v Praze, jenž je uložen v Národním archivu, víme, kdo byli ti, kdo byli pro svůj židovský původ deportováni během druhé světové války.

Za všechny dnes připomeňme manžele Fischerovi. On se narodil v roce 1912 v Chustu, ona v roce 1915 rovněž na Podkarpatské Rusi. Poznali se pravděpodobně až v Praze, kde v červnu 1940 uzavřeli sňatek. On byl vyučený truhlář zaměstnán v Karlíně, ona byla v domácnosti. 16. října 1941 byli manželé Salamon a Julie Fischerovi odvezeni transportem A z Prahy do Lodže, on s transportním číslem 1, ona s transportním číslem 2.
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/141361-salamon-fischer/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/141371-julie-fischerova/

Chcete podpořit naše úsilí v digitalizaci dalších archivních materiálů? Jednoduše a bezpečně přispějete přes Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/765

15/10/2025

09/10/2025

Když dokumenty vyprávějí - Plzeň

Mezi archivy, z jichž fondů jsme již minulosti fotografie a dokumenty do Databáze obětí doplnili, patří Státní oblastní archiv v Plzni. Ačkoliv se na portálu holocaust.cz tyto dokumenty objevují jako nezpracované, lze v nich nelézt zajímavé příběhy celých rodin. Jednou z nich jsou Alterovi.

Sestry Henrietta a Julie Baumgartenovy se narodily v uherském městě Sátoraljaújhely, slovensky Nové Město pod Šiatrom, Henrietta ještě ve starém Rakousku v roce 1861 a Julie již v Rakousku-Uhersku v roce 1876. Rodiče dívek město opustili a odešli i s dětmi do Vídně. Nevíme, kde se Henrietta seznámila s manželem Leopoldem ani jaký byl jeho původ. Víme jen, že zemřel před rokem 1941. Oba jejich synové - Mořic a Evžen - se narodili ve Vídni.

Oba bratři svou národnost a příslušnost zdědili po rodičích a ačkoliv se na československém území vyskytovali trvale od roku 1911, ještě na začátku třicátých let byli vedeni jako cizinci. Evžen jako majitel živnosti zubního technika musel coby cizinec skládat tzv. daňovou záruku na berní úřad (v podstatě zálohu na daň s ročním předstihem). Ani sňatek s Češkou mu nepomohl. Jeho žena Terezie po sňatku o své československé občanství přišla. Mořic byl hluchoněmý a jako vyučený zlatník vypomáhal bratrovi v jeho zubní ordinaci.

Přišel rok 1938 a byla vyhlášená mobilizace - Evžen se odebral ke svému mateřskému vojenskému pluku na Slovensku, odkud se vrátil 21. listopadu 1938. Na začátku roku 1939 se chtěl s rodinou vystěhovat do Paraguaye, kde měli v plánu pořídit si farmu a tam hospodařit, Terezie si tam chtěla zřídit kloboučnický obchod. Výdaje na vystěhování chtěli hradit z prodeje zubní ambulance. Evženovy stopy končí v koncentračním táboře Mauthausen, kde byl 20. února 1942 zavražděn. Týden po jeho smrti byla manželka s dcerou deportovány z Plzně do Terezína, odkud byly v květnu 1944 odvlečeny do Auschwitz-Birkenau a obě zavražděny.

Matka obou bratrů Henrieta pravděpodobně zemřela těsně před nástupem do transportu ve věku 80 let. Její sestra Julie byla zařazena do transportu se synovcem Mořicem. Její stopy končí v Treblince, Mořic byl z Terezína deportován do Izbice, kde byl zavražděn.

Celý příběh si přečtěte na našich stránkách: https://www.holocaust.cz/dejiny/lide/obeti/od-cisel-k-pribehum/cizinci-v-rodne-i-nove-zemi/

Chcete podpořit naši činnost? Jednoduše a bezpečně přes Darujme.cz: https://lnkd.in/eqH9DneB

24/09/2025

Artur a Karel Kornellovi

Díky nově získaným dokumentům jsme mohli doplnit naši databázi o další oběť nacistické perzekuce, a to Artura Kornella. Zároveň se nám podařilo zjistit podrobnosti o osudu jeho syna Karla. Tento výzkum nám pomáhá lépe porozumět osudům rodin postižených druhou světovou válkou a připomíná důležitost uchovávání informací.

Artur Kornell se narodil v roce 1885 v Roudnici nad Labem do rodiny židovského obchodníka Ignatze a Elisabeth Kohnových. Po maturitě začal studovat práva na Karlově univerzitě a v roce 1910 získal titul doktora práv. Později působil jako koncipient v advokátní kanceláři JUDr. Václava Kronského v Mladé Boleslavi.
Zapojil se aktivně do zdejšího kulturního života: byl aktivní v Klubu přátel umění, jehož byl jednatelem a předsedou, organizoval výstavy a sbíral moderní výtvarné umění. Jeho angažmá ve výtvarném umění mělo zásadní vliv na kulturní scénu města první poloviny 20. století.

V den vypuknutí druhé světové války, 1. září 1939, byl. spolu s dalšími významnými osobnostmi veřejného a politického života Mladé Boleslavi zatčen gestapem a odvezen do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Zahynul v roce 1941 v táboře Dachau. Matka a sestra zahynuly v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz - Birkenau.

Rodinný majetek i umělecká sbírka byly po jeho zatčení zabaveny.
Sbírka moderního umění, byla po jeho zatčení rozptýlena mezi další sběratele a milovníky umění v Čechách a na Moravě. Válku se podařilo přežít pouze synu Karlovi. Díky kontaktům svého otce se mu v roce 1939 podařilo získat vízum a odjet do Velké Británie. Během doby, kterou strávil v emigraci, pracoval pro BBC a exilové ministerstvo zahraničí.

Chcete podpořit naši činnost? Jednoduše a bezpečně přes Darujme.cz: https://lnkd.in/eqH9DneB

17/09/2025

Günsburgovi

Další rodinou, kterou jsme díky dokumentům z Mladé Boleslavi mohli doplnit do naší databáze, jsou Josef, Marie, Jiří a Milada Günsburgovi.

Milada Günsburgová se narodila v roce 1921 v Mladé Boleslavi do středostavovské židovské rodiny. Její otec byl podnikatel a na dětství vzpomíná jako na klidné a krásné. Její život se však dramaticky změnil v roce 1939, kdy nacisté obsadili zbytek Československa. Po okupaci rodina postupně přišla o svůj majetek, o rodinnou firmu, auto a nakonec i domov. Spolu s dalšími obyvateli židovského původu byli internováni v areálu mladoboleslavského hradu, kde většinou tři rodiny sdíleli jeden malý prostor. Její bratr Jiří narukoval do české armády, ale brzy padl v boji. Otec Josef byl v lednu 1941 zabit Němci. Poslední, co Milada se svou matkou Marií viděly, bylo, že ho zbitého a polomrtvého hodili na dvůr, kde následující den zemřel.

Miladě se nakonec povedlo Československo na poslední chvíli opustit. Po rok a půl letém čekání se jí podařilo získat americké vízum. Odjela do USA, aniž by se definitivně rozloučila s matkou, protože obě věřily, že se po válce opět setkají. Marie byla v lednu 1943 deportována do terezínského ghetta a odtud jen o pět dní později do Auschwitz - Birkenau, kde zahynula.

Chcete podpořit naši činnost? Jednoduše a bezpečně přes Darujme.cz: https://lnkd.in/eqH9DneB

16/09/2025

Když dokumenty vyprávějí: Evžen Herrmann (1886-1942)

Díky archivním materiálům z Národního archivu je možné zmapovat příběh Evžena Herrmanna z Berlína, jehož životní osudy odrážejí složité historické události první poloviny dvacátého století.

Evžen Herrmann se narodil 5. ledna 1886 v Berlíně do židovské rodiny. Žil v Drážďanech a oženil se s křesťanskou dívkou Antonií Sass. Jak sám v dokumentech uvádí „poněvadž bratr mé ženy jest ve vedoucím postavení u hakenkr. strany v Německu, stalo se soužití s manželkou nesnesitelným.“ Švagr byl funkcionářem u NSDAP v Berlíně. Ona sama a její příbuzní jej měli pronásledovat, manželka jej dokonce sama měla udala a on byl zatčen. Když se obvinění neprokázalo, byl propuštěn, ale obavy o jeho vlastní život zesílily.

Začátkem roku 1937 přenechal svému příteli drážďanský obchod s textilním zbožím a v březnu téhož roku tajně odjel ke svým příbuzným, k rodině strýce Alexandra Cohna do Teplic – Šanova. Provize z provozu obchodu mu zabezpečovaly živobytí a něco mu též posílala i matka. Chtěl se v Československu trvale usadit. Jeho ovdovělá matka se ve svých 79 letech chystala za ním, aby nežila v Drážďanech sama.

V druhé polovině roku 1938 již pobýval v Praze a prostřednictvím organizace HICEM se chystal vystěhovat do zámoří, do Anglie nebo do Ameriky. Jeho situaci komplikovalo to, že do Československa uprchl ilegálně, bez cestovního pasu, který se mu nedařilo získat – ten mu byl vystaven až v květnu 1939. Se ženou se mezitím rozvedli. Vystěhovat se se mu již nepodařilo. Dne 16. října 1941 byl zařazen do transportu do Lodže, kde 1. září 1942 zahynul.

Chcete podpořit naši činnost? Jednoduše a bezpečně přes Darujme.cz: https://lnkd.in/eqH9DneB

12/09/2025

Jedním z našich hlavních úkolů je zachytit a uchovat stopy osudů těch, kteří byli za druhé světové války pronásledováni pro svůj původ. Prvním výstupem naší dokumentační činnosti byly Terezínské pamětní knihy, na které přímo navazuje dnešní Databáze obětí, jejíž podoba se začala psát již před dvaceti lety. Vedle základních životopisných dat jednotlivých obětí přináší fotografie a digitalizované archivní dokumenty, které přibližují konkrétní lidské příběhy, navracejí obětem jejich tváře a umožňují propojit mnohdy široké rodiny. Výsledky naší práce můžete vidět na portálu holocaust.cz
Chcete podpořit naši činnost? Jednoduše a bezpečně přes Darujme.cz: https://lnkd.in/eqH9DneB

11/09/2025

Karel Gellner (1915)

Díky dokumentům z mladoboleslavského archivu, které jsme nedávno naskenovali a nyní je intenzivně zpracováváme, rozšiřujeme naši databázi o nám dosud neznámé příběhy jednotlivců i celých rodin. Jedním z takových to je i příběh rodiny básníka Františka Gellnera.

Známý básník, kreslíř a představitel generace anarchistických buřičů František Gellner se narodil roku 1881 do židovské rodiny v Mladé Boleslavi. Jeho život je dobře znám, na rozdíl od osudů dalších členů rodiny, zejména pak rodiny jeho staršího bratra Pavla.

Zatímco František po maturitě Mladou Boleslav opustil, Pavel zůstal v rodném městě a převzal rodinný podnik s galanterním zbožím. V roce 1912 inicioval vznik zdejší veřejné obchodní školy. Se svou ženou Zdenkou měl dva syny, Pavla a o deset let mladšího Karla, kterému se budeme dnes věnovat.

Karel se narodil v roce 1915 v Mladé Boleslavi, ale gymnázium vystudoval v Liberci. V roce 1938 se oženil s Annou Fenclovou. Jeho život byl ovlivněn válkou i komunistickou perzekucí. Během druhé světové války se musel kvůli svému židovskému původu skrývat, po roce 1948 po znárodnění rodinného podniku přišel o živobytí - pracoval pak ve Škodovce a Mototechně. Vlastní potomky neměl, a tak se ve stáří věnoval uchovávání díla svého strýce Františka Gellnera a pátrání po rodinné historii. Městu Mladá Boleslav věnoval sbírku Františkových kreseb a obrazů. Ta je dnes součástí stálé expozice v kapli Českých bratří.

Chcete podpořit naši činnost? Jednoduše a bezpečně přes Darujme.cz: https://lnkd.in/eqH9DneB

11/09/2025

Dnes jsme navštívili Státní okresní archiv v Mělníku, abychom se podívali na první připravené kartony z fondu okresního úřadu Mělník a rozbalili zde naše digitalizační pracoviště. V tomto fondu jsou uloženy pasové žádosti od poloviny 30. let 20. století. Dokumenty pak naši dobrovolníci z GEDENKDIENST začnou již brzy digitalizovat, abychom jimi po identifikaci aktérů mohli rozšířit Databázi obětí a archivní materiály tak přiblížili dalším badatelům nejen v České republice.

Velké poděkování patří zdejším archivářkám – vedoucí oddělení Nikole Michňové a Janě Harantové, která nám ochotně se vším v badatelně pomohla. Těšíme se na další návštěvu!

06/05/2024

"MemoMAP: Dějiny holocaustu ve veřejném prostoru" - výstava již stojí. Zastavte se cestou na Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Dostanete se tam směrem od Karlova mostu k Mariánskému náměstí, kde se letos čte.

Studentské nádvoří v Klementinu
Národní knihovna České republiky
Po - ne 5.00 – 22.00
Vstup zdarma