Michael Valášek

Na Universitě Connecticut v USA 🇺🇸 jsem se seznámil s profesorem strojního inženýrství Nejatem Olgacem - celosvětově uznávaným vědcem v oblasti dynamických systémů s dopravním zpožděním.

Tímto vás zvu 29. ledna do Betlémské kaple, kde se uskuteční slavnostní zasedání Vědecké rady ČVUT v Praze, na kterém obdrží prof. Nejat Olgac čestný titul Doktor honoris causa. 📜

Prof. Nejat Olgac získá čestný doktorát ČVUT | Aktuality | ČVUT Fakulta strojní Strojírenství je perspektivní obor, který má jak v České republice tak v Evropské unii budoucnost. Naši absolventi mají široké pole působnosti.

Foto: Jiří Juráček (www.jjuracek.cz)

Letos se konal již 22. benefiční koncert, který konala Fakulta strojní ČVUT na podporu spolku Haima CZ, který pomáhá nemocným dětem s onkologickým a hematologickým onemocněním při FN Motol.

Přeji všem klidné svátky 🎄 a úspěšný nový rok 2️⃣0️⃣1️⃣9️⃣...

Krásný předvánoční večer v Betlémské kapli, kterou v rámci benefičního koncertu rozezněly tradiční české koledy v podání Komorního orchestru GMHS Lux Iuvenes Praga. 🎼

Děkuji všem, kteří jste přišli a přispěli tak na dobrou věc, konkrétně na spolek HAIMA CZ pro pomoc dětem léčeným na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol. 🏨

Zvu Vás na 22. VÁNOČNÍ BENEFIČNÍ KONCERT „Půjdem spolu do Betléma“, který pořádá Fakulta strojní ČVUT a uskuteční se ve čtvrtek 20. prosince 2018 od 19.15 hodin v Betlémské kapli.

Přijďte si poslechnout Concerto pro smyčce F-dur - KV 138 a KV 142 od A. Vivaldiho a Sinfonii VI B-dur od F. I. A.Tůmy v podání smyčcového Komorního orechestru Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy Lux Iuvenes Praga i tradiční „Rybovku“.

Od 18.00 hodin bude na jednu hodinu zpřístupněno Lapidárium Betlémské kaple (vstup ze Svatováclavského sálu), kde si můžete zdarma prohlédnout vánoční výstavu „Betlémy v Betlémské kapli – Hravé Vánoce “.

Výtěžek z benefice bude poukázán na konto HAIMA CZ, z.s., spolku pro pomoc dětem léčeným na Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol v Praze 5.

Budu se na Vás těšit.

Michael Valášek

Fakulta strojní ČVUT v Praze Vás zve na 22. benefiční koncert „Půjdem spolu do Betléma“, ve čtvrtek 20. prosince 2018 od 19.15 hodin v Betlémské kapli, Praha 1.

Výtěžek z benefice bude poukázán na konto HAIMA CZ, z.s., spolku pro pomoc dětem léčeným na Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol v Praze 5.

Pozvánky ke stání jsou k vyzvednutí na vrátnici Fakulty strojní ČVUT v Praze, Technická 4, Praha 6.

DALŠÍ PŘÍBĚHY Z ÚSTAVŮ FAKULTY

Důležité je podpořit tvůrčí lidi, kterým nechybí sociální zodpovědnost
pracoviste/12105/vizitkomat/05.jpgUž dlouhé roky vede Ing. Martin Nečas, MSc. Ph.D. z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze skupinky talentovaných studentů v studentských projektech, které jim umožňují v praxi poznat, ovládnout a tvůrčím způsobem použít procesy, které do té doby znali jen ze školních skript. „Je ale obtížné najít talentované lidi a projekt, ve kterém se všichni najdou, protože každý z týmu umí jen něco: někdo umí programovat, někdo konstruovat, někdo zase PR …,“ vysvětluje Ing. Nečas problém, s nímž se v této souvislosti často potýká. Jeden z prvních projektů, který dokázal plně naplnit požadavek, aby se v něm každý člen týmu našel, byl Vizitkomat realizovaný týmem pěti velmi motivovaných a cílevědomých studentů.

Koho napadlo vyrobit právě Vizitkomat?

Idea vznikla uprostřed nezávazného hovoru o tom, jak naplnit fakultní projekt na podporu rozvoje studentů takovým způsobem, aby tam všichni měli něco „svého“, a aby z toho profitovala i fakulta. Nakonec vznikla myšlenka zkonstruovat stroj, který bude tisknout individualizované studentské vizitky FS ČVUT v duchu Průmyslu 4.0, a ve kterém bude spousta mechaniky a automatizační techniky.

Cílem byla interaktivita skrze internet, kdy potenciální studenti zadají své jméno a z aktuální nabídky oborů na Fakultě strojní ČVUT si vyberou oblast svého zájmu: Konstrukce, Letadla, Průmysl 4.0, Automobily atd. Následně webová aplikace na mobilním telefonu vygeneruje QR kód, který se načte do Vizitkomatu. Ten pak na předtištěný papír formátu A5 vytiskne detailní informace o oboru, který si student v aplikaci vybral, a v pravém dolním rohu pro něj vytvoří jeho osobní vizitku FS ČVUT.

Co bylo na projektu nejtěžší?

pracoviste/12105/vizitkomat/01.jpgU všech projektů je (kromě termínů) vždy velice důležitá skrytá neviditelná vnitřní energie, která žene projekt vpřed. Je třeba, aby všichni měli pocit, že jsou důležitou částí týmu a že jako celek směřují k jasně definovanému a důležitému cíli. Udržovat tuto energii na určité kritické hodnotě byla ve zlomových okamžicích projektu velká výzva.

Z hlediska konstrukčního řešení pak bylo nejsložitější skloubit kombinaci všech automatizačních technologií – od mechaniky, elektroniky, softwaru, až po problémy s technologickým zpracováním papíru. Součástí Vizitkomatu je paralelní manipulátor, který zakládá předtisky ze zásobníku o kapacitě 500 listů do tiskárny HP 3785, kterou jsme mechanicky upravili.'

pracoviste/12105/vizitkomat/04.jpgDalší velkou výzvou bylo, jak vyřešit uchopení papíru. Nejprve jsme nainstalovali vakuovou přísavku. Nikomu z týmu ale nedošlo, že uchopit papír ze zásobníku pomocí vakuové přísavky je sice možné, ale vzhledem k poréznosti papíru uchopíme nikoli jeden list, ale hned několik listů najednou. Nakonec tento problém geniálně vyřešil Bc. Ondra Pištora využitím přísavky založené na Bernoulliho efektu. Tuto přísavku vytiskl s prakticky nulovými výrobními náklady na 3D tiskárně…

Velkým problémem byla i konstrukce paralelního robotického manipulátoru pro zakládání papíru ze zásobníku do tiskárny. Strojařsky neobtížnější částí bylo zkonstruovat a vyrobit perforační zařízení pro vystřižení vizitky z předtištěného propagačního listu. Chtěli jsme, aby si dotyčný nemusel vizitku pracně vystřihovat, ale mohl si ji rovnou vyloupnout z vytištěného propagačního letáčku formátu A5.

Jak ale člověk Vizitkomatu zadá, co má udělat?

pracoviste/12105/vizitkomat/03.jpgStudent přijde k zařízení a prostřednictvím webové stránky (ideálně na mobilním telefonu) zadá své jméno a vybere si konkrétní obor. Webová stránka potom vygeneruje QR kód, který obsahuje údaje potřebné k tisku. QR kód na displeji se načte prostřednictvím kamery na Vizitkomatu. Není tedy možné tisknout z webu, člověk musí u stroje fyzicky být, mít nějaké zařízení schopné se připojit k internetu, a vygenerovat QR kód, který obsahuje všechny potřebné informace pro tisk.

Není to jenom taková studentská hříčka?

Je to PR hračka, ale obsahuje sofistikované současné automatizační technologie, které se standardně používají v průmyslu. A to, jestli se pomocí nich realizuje automat na kolu nebo stroj na vizitky, je už prakticky jenom otázkou zadání. Pro studenty je podstatné, že se naučí těmto technologiím rozumět a aktivně je používat.

Na vysoké škole technického rázu je obtížné správně vyvážit poměr teoretického poznávání na jedné straně a na druhé straně tvrdých technických dovedností. Praktické dovednosti student často získává až v zaměstnání. Vždyť všichni víme, že člověk něco doopravdy umí až v momentě, kdy své znalosti sám aktivně používá.

Zkušenost je sice sdělitelná, ale bohužel nepřenositelná, a každý si tou cestou musí projít sám. Takový přístup ke studentům je velmi náročný na čas a péči. Takovou péči je možné věnovat jen těm nejlepším, kteří o to opravdu stojí, a ne všichni tuto kapacitu mají. Funguje to tak v celé společnosti. Ne všichni chtějí vyhrát maraton... Motivovaní studenti mají mít příležitost dělat něco navíc, a ti, co nechtějí, ať si splní nezbytné minimum. Obzvláště motivovaným a talentovaným studentům je třeba se věnovat individuálně, a to ideálně již od prvního ročníku.

Vyslechla jsem nedávno stesk majitele firmy na výrobu domácích spotřebičů, který je sám původně konstruktér, že jediné, co může o našich technických univerzitách říci, je to, že jejich absolventi přicházejí do praxe zoufale nepřipravení.

Je potřeba říci naprosto otevřeně, že vyrostla první generace „patlalů displeje“, a přiznat si, že ve spoustě ohledů jsou dnes lidé prostě jiní. Věci už nefungují na bázi příkazů, ale spíše na bázi dobrovolnosti – když chceš, tak bezva, když nechceš, nutit tě nebudeme. I proto není projekt Vizitkomatu primárně o stroji, ale především o příbězích lidí za ním, jejich motivaci a jejich vůli tvořit něco společně v týmu. A to je také těžké, protože během studia dělá člověk většinu věcí samostatně. Týmová práce se příliš nepodporuje. U zkoušky jsou pochopitelně také sami za sebe. V dnešním světě se ale věci tvoří v týmech. Problém školní týmové spolupráce tkví často v tom, že se vždy najde tahoun a ostatní mají tendenci se pasivně vézt. Tahoun ovšem musí být zároveň lídrem, který nedělá všechno sám, ale dovede ostatní motivovat a vést.

Tendence nikoho do ničeho nenutit nejde s technikou příliš dohromady?

Je to hodně o vůli. Lidé, kteří „chtějí“, přinášejí do projektů energii, bez které se nedá nic pořádného udělat. Na studentech, se kterými se mi dobře pracuje, vždy sám za sebe něco skrytě obdivuji, nadání, vůli, talent, životní přístup... Myslím, že ve všech firmách, které jsou úspěšné, se manažeři snaží tuhle energii udržovat. V Googlu mají akvária a jídlo zdarma, benefity, aby se tam zaměstnanci cítili co nejlépe a byli motivovaní vydat ze sebe maximum. Aby jim nikdo nemusel stát za zády a nemusel říkat: „Hele, Jirko, teď bys měl udělat…“.

Ale ne každý je takto nastavený a překonávat vlastní lenost je bolestné. Ten stesk, který jste zmiňovala, celkem chápu. Souvisí s tím, že dnes žijeme v době charakterizované hesly „Nevaž se, odvaž se, hlavně se pobav, nedělej nic, co je moc namáhavé, a když už to začíná bolet, jdi od toho, nenech se moc stresovat, buď na pohodu…“. Asi to souvisí i s dostupností věcí a s pocitem, že život se vlastně žije snadno. Naše společnost za posledních 25 let nesmírně zbohatla a s tím souvisí i určité zpohodlnění. Žijeme v bohatství a nadbytku, tak proč bychom se měli snažit? Všechno za nás vyrábějí stroje a my to budeme už jen konzumovat.

O to důležitější mi připadá podpořit lidi tvůrčí, kteří mají snahu něco vytvářet – současně se sociální zodpovědností. Technokrati, k nimž se taky částečně řadím, mají bohužel tu nebezpečnou vlastnost, že si často neuvědomují důsledky svých činů. Říkají si, je to zajímavé, pojďme to zkusit… A jak víme, klíč od brány nebeské otvírá zároveň bránu pekelnou… Na technických školách je ale velmi obtížné aktivně vkládat do studentů vedle technických dovedností i potřebu zamyslet se nad důsledky svého konání. Protože tady je to primárně o technice, ne o člověku.

A co takhle zavést i u vás nějakou filozofii?

Vždycky si z toho dělám legraci, že by to chtělo zavést filozofii strojírenství, ale v prvním ročníku už učíme filozofický předmět Kariéra v inženýrství. Je to opět o lidech – někteří to v sobě mají, jiní ne. Obzvláště motivovaní a talentovaní lidé mívají k mému údivu často ve svém životním příběhu nějaké soukromé nebo rodinné trauma. A ať už je ta bolest jakákoliv, v případě těchto studentů jim propůjčuje oproti povrchní mělkosti výraznou lidskou hloubku. Setkání s takovými studenty je pro mne vždy silným zážitkem. Jdou se svým způsobem nahlížení věcí mnohem dál a mají schopnost většího přesahu a vnímání světa na hlubší úrovni než ti, kteří si žijí celkem v pohodě a nic moc neřeší.

Můžeme té vážnosti na závěr trochu ulomit hrot třeba tím, že mi řeknete nějaký vtip se strojařskou tématikou?

Znám jeden opravdu dobrý o červené karkulce a vlkovi, ale po pravdě řečeno by si na něm čtenář bez znalosti strojírenského pozadí vylámal zuby, tak snad někdy příště, pokud se ovšem s některými čtenáři setkám, rád jim ho povím osobně.

Příběhy z ústavů fakulty | ČVUT Fakulta strojní Strojírenství je perspektivní obor, který má jak v České republice tak v Evropské unii budoucnost. Naši absolventi mají široké pole působnosti.

HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL

Univerzita Karlova v Praze (UK) se na regionálním žebříčku nejlepších vysokých škol ve východní Evropě a Střední Asii spolu s Petrohradskou státní univerzitou umístila na třetím místě.

Lepší hodnocení získaly Lomonosovova univerzita v Moskvě a Novosibirská státní univerzita. Ve svém hodnocení to uvádí britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Do první desítky se dostalo ještě České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které skončilo na deváté pozici. V přehledu QS pro rok 2019 si UK oproti hodnocení pro letošní rok polepšila o dvě příčky, ČVUT se naopak o jednu propadla. Vyššího hodnocení dosáhla i brněnská

Masarykova univerzita (MU), která pro letošek byla 17. a pro rok 2019 má jedenáctý post. Na Slovensku nejlepší hodnocení získala Univerzita Komenského v Bratislavě, které společnost QS udělila 45. místo.

SPOLUZODPOVĚDNOST ZA SVĚTOVOU KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU ZALOŽENOU NA VÝUCE

Ve čtvrtek a pátek jsem se zúčastnil konference MŠMT „Towards Better University Teaching“, která diskutovala důležitost vzdělávání vedle tradičního výzkumu provozovaného na universitách. Uvědomil jsem si, že na konferenci chyběla prezentace oborů silně spojených s průmyslem, mimo jiného strojního inženýrství.

Pro mne jako děkana FS ČVUT je zájem o výuku a vzdělání co nejvíce absolventů strojní fakulty naprosto přirozená. Jsem přesvědčen o naší spoluzodpovědnosti za světovou konkurenceschopnost průmyslu v Českých zemích dané výchovou dostatku tvořivých inženýrů pro náš průmysl. Pokud průmysl po strojní fakultě něco chce, tak jsou to tvořiví absolventi. Na druhé straně profesoři na strojních fakultách jsou pod tlakem zájmu firem o spolupráci, která je však odvádí od tradičních universitních činností, jako je výuka a nekontraktovaný výzkum klíčové pro udržitelnost akreditace výuky.