Klub společenských věd

Publikační činnost klubu se soustřeďovala převážně na články a statě v Haló novinách. Od jejich založení bylo v Haló novinách zveřejněno přibližně 110 většinou odborných statí a článků členů Klubu. Od jara 1999 jsou v pondělní příloze Haló novin publikovány rozhovory s odborníky z panelových diskusí pořádaných Klubem.

V časopise Dialog S-J-V-Z bylo v letech 1992 až 1994 zveřejněno několik statí členů Klubu, mj. statě J.Mišoviče: Historie a politika, F. Zicha: České pohraničí v procesech evropské integrace, H. Pešinové: Hromadná komunikace a manipulace.
Sociologické informace o aktuálních výzkumných datech politického charakteru byly zpracovávány do roku 1997 pro potřeby politických orgánů. Celkem jich bylo vydáno 28. Od roku 1998 se vydávání sociologických informací ujala v obměněné podobě sekce (poradní sbor) sociologie a psychologie při odborném zázemí ÚV KSČM. Do roku 2006 jich bylo zpracováno a předloženo 37.
Sborníky z jednání seminářů a konference vydal Klub čtyři:
v roce 1990, dále v roce 1997 „Možnosti a předpoklady dalšího společenského vývoje“, v roce 1999 „Praha a Pražané z pohledu sociologů a psychologů“ a v roce 2003 ve spolupráci se Sdružením pro evropský dialog souborný text referátů a diskusních příspěvků z mezinárodní konference „Sociologické a sociálně psychologické souvislosti vstupu ČR do EU“.

Místo vydávání brožur a rozmnožování písemných textů začal Klub od roku 2001 vydávat počítačové diskety s texty odborných materiálů ve formátu Windows ve Word 97 až Word XP. Dosud bylo připraveno 18 disket v celkovém rozsahu 20,6 MB, které představují 1520 stran textů.
V posledních letech se podstatně zintenzivnila i knižní publikační činnost členů Klubu. Jiří Zelina a Lubomír Vacek, napsali publikaci „Jak úspěšně vystupovat na veřejnosti“, kterou vydal v roce 1998 Ústřední operativní volební štáb KSČM v nákladu 5 tisíc výtisků jako doporučení a návod kandidátům pro volby, zastupitelům a funkcionářům KSČM pro jejich veřejnou činnost. Publikace soustředila již dříve vydané materiály „Zásady efektivního veřejného vystupování“, „Jak vystupovat před kamerou“ a „Jak reagovat na rizika a krizové situace v předvolebním období“. Publikace o úspěšném vystupování byla před volbami 2002 ve stručnější verzi znovu vydána.
L. Vacek napsal a vydal v roce 1998 „Čtení o veřejném mínění“.V posledních letech napsal J. Mišovič knížky "V hlavní roli: OTÁZKA" a "Víra v dějinách zemí koruny České", P. Macháček "Cesta Čechů a Němců ke dnešku". F. Zich publikoval statě v knize o pohraničí. Další členové Klubu, nejčastěji J. Mišovič a P. Macháček, zpracovali a vydali řadu statí a článků, brožur a separátů v různých časopisech vč. odborných, např. v levicovém diskusním bulletinu SPED.

Od roku 2000, kdy začal vycházet čtvrtletník pro politiku, ekonomiku a kulturu Alternativy, členové klubu (Vacek, Holubec, Mišovič, Neužil, Zich, Franěk aj.) v jeho 17 číslech zveřejnili 15 statí a článků.
V r. 2004 napsal kolektiv autorů z iniciativy Klubu sociologů a psychologů Malý slovník společenskovědních pojmů, který byl pak vydán nakl. Futura po redakční úpravě doc. Ing. I. Látala, CSc..
V r. 2005 se uskutečnilo slavnostní shromáždění členů Klubu k 15. výročí jeho trvání. Při té příležitosti byl zpracován Almanach s obsahem činnosti Klubu v uplynulých 15 letech.

SOBOTNÍ UNIVERZITA JANA ŠVERMY V PRAZE A AKADEMIE ZÁKLADŮ SPOLEČENSKÝCH VĚD V BRNĚ ZAHÁJILY VÝUKU
Klub společenských věd se aktivně podílí na přípravě a vzdělávání širšího okruhu levicově orientovaných občanů, zejména z řad mladé generace, na výuce v Sobotní univerzitě Jana Švermy. Od října se v Praze zúčastňuje výuky více jak 30 studentů 1. ročníku a 15 studentů 2. ročníku. Výuku zajišťuje 17 lektorů, převážně členů lektorského sboru KSV.
V Brně byla zahájena výuka v 1. ročníku filozofií, historií a ekonomií rovněž pro více jak 30 studentů.
V Pardubicích a v Českých Budějovicích pokračují diskusní výukové kluby, které se scházejí měsíčně nad tématy společenských věd, navštěvuje je rovněž cca 20 až 25 zájemců.
Jednou měsíčně se tak schází téměř stovka zájemců o poznání marxismu. Je to nebývalý zájem a počin směřující k poznání vědeckého světového názoru.

K PŘIPRAVOVANÝM AKCÍM
Do rozsáhlého programu na první čtvrtletí Klub zahrnul témata z různých společenskovědních oborů, především diskusního charakteru a informací, dva filozofické semináře a také odborné přednášky. Po dlouhé době se budeme zabývat ekologií a navíc v podání Miloslava Ransdorfa v sérii jeho přednášek o marxismu. Pokračujeme ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky. A zařazujeme do programu dvě velké panelové diskuse – jednak k ekonomické problematice, jednak k politickému systému – a to se zaměřením na současnou situaci v české společnosti.
Bezpochyby významnou akcí bude vědecká konference orientovaná k samotné podstatě společenskovědního poznání. Ve čtyřech tematických blocích bude, mimo posouzení významu a funkce společenských věd, zaměřena k problémům vztahu vědy a ideologie, k metodologii společenských věd a k využití společenských věd v praxi. Konference se zúčastní více jak třicet levicově orientovaných vědeckých a odborných pracovníků.
Vzhledem k omezené kapacitě nelze zvýšit počet účastníků. Proto také Klub uspořádá ihned po konferenci informaci o jejím průběhu pro ostatní zájemce.

VÝROČNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČLENŮ KSV
Po dvou letech, podle Stanov Klubu, se bude začátkem března konat vrcholná akce s tradičním programem: zhodnocení dosavadní činnosti Klubu a jeho výhledy na další dvouleté období, s obvyklými zprávami a diskusemi. Současně proběhne i volba nového výboru a revizní komise. Předpokládáme, že na jednání budou také vyhlášeny výsledky každoroční ankety „Co bude za rok 2012?“, a zahájena obdobná, již šestnáctá anketa na rok 2013. Všichni členové Klubu obdrží na shromáždění pozvánku.

KLUB SPOLEČENSKÝCH VĚD V BRNĚ
Velice zdárně se rozvíjí činnost brněnské regionální pobočky. Nejen pořádáním zajímavých akcí s bohatými diskusemi, ale i významným podílem na zahájení výuky v Akademii základů společenských věd. Vybraná témata na příští půlrok jsou orientována k aktuálním společenským problémům.
Ve spolupráci s pobočkou Masarykovy demokratické akademie ČSSD sekce našeho Klubu uspořádala již třetí a úspěšný seminář ke vztahům ČSSD a KSČM, konkrétně k prolínání obsahu programů obou stran. Zúčastnili se ho mj. i Miloslav Ransdorf a Jiří Dolejš. MDA má zájem na dalším pokračování společných teoretických akcí. Z jednání organizační skupiny KSV a MDA vzešel návrh na konání dalšího semináře v dubnu 2013 s pracovním názvem „První praktické zkušenosti z koaliční spolupráce na krajské úrovni“. Z jednání byl pořízen na CD kamerový záznam, který je k dispozici zájemcům. Do budoucna se počítá s možnosti přizvání většího počtu zájemců než doposud.

22. února 2008 se v Praze konala přednáška prof. Ulricha Duchrowa, na kterou následující den navázal workshop („dílna“) na téma uvedené v titulku.
Akci pořádala pražská Ekumenická akademie v rámci svého projektu Pražská škola alternativ v budově Evangelické teologické fakulty UK v Praze 1, Černá 9.
Host prof. Ulrich Duchrow (*1935) je profesorem na Teologické fakultě Univerzity Heidelberg (SRN). Blíže o něm zde.

Téma přednášky bylo uvedeno takto:
Když hledáme možné alternativy současného světa, myslíme obvykle na ekonomické a politické změny. A v této oblasti se také nabízejí vhodné teoretické i praktické odpovědi. Není ale dost takových lidí, kteří jsou ochotni a schopni tyto alternativy sami uskutečňovat a bojovat proti hospodářsko-politickým mocenským uskupením v zájmu systémových změn. To souvisí s tím, že neoliberální imperiální kapitalismus má nejen materiální a sociální, ale také psychické dopady, bránící lidem v odporu a v tom, aby se angažovali pro změnu. Tyto psychicko-sociální překážky jsou odlišné u obětí, vítězů a u středních tříd, podle rozdělení, které neoliberalismus působí. Jak mohou tyto skupiny být uzdraveny a osvobozeny? K tomu je třeba na jedné straně znovu objevit kulturní a spirituální zdroje, na druhé straně vyvinout strategii, spojující vnitřní osvobození s novou společenskou a politickou praxí.

Prof. Duchrow uvedl, že současný neoliberální kapitalismus přináší s sebou negativní sociální, politické, psychologické a ekonomické důsledky. Jedním z těchto důsledků je dlouhodobá nezaměstnanost, která má vážné psychologické dopady. Vyvolaná psychická deprese se stává „lidovou nemocí“ budoucnosti. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese druhou nejčastější nemocí současnosti. Na rozdíl od jiných psychických problémů je obtížné hledat pro tento typ deprese individuální terapii, když příčiny tohoto problému mají celospolečenský charakter.
V souvislosti s terapií psychických stavů vyvolaných negativním sociálním prostředím uvedl prof. Duchrow pojem interpersonální relace. Příkladem takové relace je vztah dítě – rodič. Na poznání interpersonální relace staví své metody relační psychologie. U člověka, který se ocitl na jednom pólu interpersonální relace, se může projevit tendence oddělování negativních vlastností od jiné osoby na opačném pólu relace a ke vztažení těchto negativních vlastností na sebe při současné idealizaci druhé osoby. Toto se může projevit např. jako pocit vlastní viny u týraných dětí, ale také u nezaměstnaných. Fáze psychologických důsledků nedobrovolného vyřazení z pracovního procesu bývají tyto:
- pocit úlevy z ukončení předchozího napjatého očekávání nepříznivého vývoje
- pocit vzteku vůči těm, kteří o tom rozhodli
- pocit vlastní viny za neúspěch.
Konečnou fázi lze nazvat „otrockou mentalitou“, kdy člověk – oběť na sebe bere vinu za negativní chování svých „pánů“. Neoliberální propaganda tomu napomáhá neustálým zdůrazňováním teze, že každý člověk je zodpovědný sám za sebe.
U lidí středního věku se navíc projevuje rozčarování ze ztráty kolektivní soudržnosti, zejména v zemích, kde lidé ještě mají předchozí zkušenost se vzájemnou lidskou solidaritou a s fungujícím sociálním systémem.
Osobní krize ze sociálního propadu se však týká nejen nezaměstnaných – bývalých řadových zaměstnanců, ale i tzv. střední třídy. Vlivem konkurence v globalizované ekonomice dochází k likvidaci většiny střední třídy. Tito lidé zažívají neočekávanou ztrátu úspěchu, propadají se do chudých vrstev společnosti a jsou pak také náchylní k psychickým krizím. Těžce nesou ztrátu sounáležitosti s prostředím prosperity, selhání jimi preferovaného individualismu, vyřazení z vrstvy „vítězů“.

V souvislosti s globalizací prof. Duchrow poznamenal, že tento pojem se často používá k záměrnému mlžení o realitě. On sám rozlišuje globalizaci jako „proces“ a „projekt“. Jedná se o projekt neoliberální. Poté, co „klasický liberalismus“ skončil krachem v r. 1929, byl vytvořen nový koncept – neoliberalismus – s cílem dokonalejšího zajištění majetku mocných. Někteří autoři a obhájci neoliberalismu (F. A. von Hayek, M. Friedman) otevřeně tvrdí: svobodná společnost může obětovat inidividuální lidské životy, aby byly zachovány životy jiné, nebo: přednostní právo na život mají ti, kteří mají vlastnictví nebo s nimiž „je možné uzavřít smlouvu“.
V souvislosti s diktátorskými režimy dosazovanými v průběhu 20. století Spojenými státy v Jižní Americe a Africe prof. Duchrow uvádí dva úkoly, které měly tyto režimy plnit: otevřít prostor pro uplatnění nadnárodního kapitálu a nakupovat na úvěr. Důsledkem toho jsou extrémní dluhy rozvojových zemí, které je dodnes nejsou schopné splácet.
Nástroje sloužící k šíření globalizace jsou nejen ekonomické, ale i politické a vojenské. Ve světě sílí iniciativy, mající za cíl čelit důsledkům neoliberálního projektu. Poukazují na to, že nemajetní občané jsou systematicky vylučováni ze společnosti. Opakují se důkazy o pokračujícím vykořisťování jihu světa.
Do fáze neoliberalismu vstoupily různé části světa s různou výchozí situací. Jednu skupinu tvoří tzv. postkomunistické země, které byly relativně chudší než západní státy, ale měly slušnou úroveň sociálního zabezpečení. V těchto zemích je současná sociální situace relativně lepší než v zemích druhé skupiny. Do druhé skupiny zemí, vstupujících do fáze neoliberalismu, patří chudé země Afriky a Asie. V těchto zemích doslova „jde o život“. Např. v Indii každý týden několik desítek zemědělců volí dobrovolnou smrt, protože nejsou schopni se vyrovnat se svou tíživou sociální situací. Podobný stav je mezi indickými rybáři.

Na základě pozvání a dohody o vzájemné spolupráci mezi Klubem společenských věd (KSV) a pracovní skupinou „Prameň poznávania“, která připravuje založení organizace obdobné KSV, se dne 20. 11. 2009 uskutečnil v Bratislavě seminář na téma „Názory na stav české a slovenské ekonomiky“. Ze strany hostitelů KV KSS Bratislava se zúčastnilo 35 zájemců, přičemž seminář řídil předseda KV KSS Bratislava s. Marton. KSV reprezentoval jako hlavní přednášející s. Ing. Ladislav Šafránek, CSc., který ve výstižném a na fakta bohatém referátu obeznámil přítomné se současným stavem ekonomiky ČR s návaznostmi na činnost EU. Z odborníků KSS pronesla odborné sdělení místopředsedkyně KV KSS s. Ing. Staroselská s konfrontací slibů V. Havla a skutečností, a dále s konkrétními informacemi o stavu slovenské ekonomiky. Zejména tato druhá část byla natolik faktografická, že jsem požádal o poskytnutí referátu pro informaci našich členů KSV (po doručení bude distribuován).
V rámci zodpovězení dotazů jsem vystoupil jednak s odpovědí na dotaz „Jak naše odborné zázemí zpracovává problematiku S 21“ a zejména jsem přítomné podrobněji informoval o iniciativě vytvořit na Slovensku obdobu KSV a o prohlubující se vzájemné spolupráci. Stručně jsem účastníky semináře seznámil s historií vzniku KSV (původně Klubu sociologů a psychologů) a podrobně vysvětlil dosavadní postup naplňování požadavků pracovní skupiny KV KSS. Naznačil jsem možnosti forem naší pomoci a další perspektivy spolupráce, která bude hlavně spočívat ve výměně odborných společenskovědních informací. Meziosobní vztahy s. Bodi (iniciátora založení klubu na Slovensku) a mne za KSV (zatím) zajišťují dobrou kontinuitu spolupráce a podstatné předpoklady pro ideovou pomoc zejména intelektuální složce KSS. V průběhu diskuse jsem zaznamenal podávání přihlášek do klubu KV KSS, což bylo rovněž jedním z cílů mé mise a vysvětlení významu odborné činnosti v levicovém hnutí.
KSS trpí, kromě finančních potíží, zejména nízkým stavem členů, ale také poměrně malým počtem levicových intelektuálů. Jejich současné tendence jsou zaměřeny na získávání mladších autorů různých odborností, kteří publikují své názory z pozice levice, při čemž se však nechtějí angažovat přímo v KSS. Eventuální nedostatek odborných kádrů pro osvětovou, propagační či jinak odbornou činnost je možné doplňovat naší pomocí, protože jak v KSV, tak i např. v CTSS máme skutečně erudované odborníky, kteří mohou svými informacemi zvýšit prestiž levicového či komunistického hnutí na Slovensku. Nemusí jít vždy jen o přednáškovou činnost, ale o vzájemnou výměnu názorů statí, studií, které rychlým mailovým spojením mohou být účinně distribuovány na obou stranách.
V takové podobě již existují ústní dohody a uskutečňují se. Nedávno jsem obdržel výbornou publikaci s. Ondriaše „Víťazstvo „demokracie“, socialismus versus kapitalismus po 20 rokoch“, jejíž obsah s mnoha názornými grafy o ekonomice ČSSR do r. 2000 a SR po r. 2000 jsem již doručil našim členům KVS i CTSS. Shodou okolností jsem ve stejné době získal možnost převést do elektronické podoby soubor grafů o ekonomice ČSSR do r. 2000 a ČR po r. 2000 od autora Ing. Herolda. Jakmile bude tato podoba autorem schválena, budu ji distribuovat jak českým členům KSV a CTSS, tak i našim slovenským soudruhům. Ekonomové obou stran si tak mohou vzájemně porovnávat získaná data.
Uvedený první seminář KV KSS prokázal realizovatelnost spolupráce obou stran a lze předpokládat, že obdobně úspěšně a užitečně lze uspořádat akci KSV se slovenskými odborníky u nás. Mimochodem je nutno konstatovat, že se naši hostitelé velmi pečlivě postarali o zajištění podmínek uskutečnění naší přítomnosti.