Fenris Fight School

Bitva u Thermopyl
Mnohým z vás se jistě dostal do ruky komix od Franka Millera s názvem 300 – pojednává o bitvě u Thermopyl, která se odehrála za války Peršanů proti Řekům v 5. století před naším letopočtem. Pojďme si teď povědět, co se tehdy vlastně doopravdy odehrálo.

Persie byla tehdy na vzestupu a pohlcovala všechny okolní říše. V roce 500 př.n.l. vypuklo povstání, jehož vůdce Aristagorás z Mílétu poprosil o pomoc řecké státy. Dva z nich vyhověly a vyslaly expediční oddíly, které vypálily město Sardis – pak ale bylo povstání potlačeno a o 5 let později byli Peršané připraveni na trestnou výpravu do Řecka. Následovala politická jednání, a tažení Peršanů na západ a na jih, jímž celým se zde teď nebudeme zabývat. Výsledkem bylo, že v roce 480 př. n.l. se král Xerxes spolu se sesazeným spartským králem Demaratem, vydali na pochod s, do té doby nevídanou, armádou – tehdejší kronikáři ji odhadovali až na 5 milionů mužů, pozdější výzkumy odhadly její reálnou sílu na 250 000 – prošli bez porážky Makedonií i Thrácií a vstoupili do Řecka.

Než se pustíme dál, podívejme se, jak vypadala tehdejší perská armáda. Základ tvořila králova elitní tělesná stráž: 10 000 tzv. Nesmrtelných – nesmrtelných proto, že byla vždy do tohoto počtu doplňována, ať měla ztráty jakékoli. Zbytek byla směska nájezdníků sebraná po celé střední Asii a východním Středomoří. Peršané a Médové, kteří byli nejpočetnější, nosili barvené tuniky s dlouhými rukávy, suknice. Vyzbrojeni byli proutěným štítem (potaženým pravděpodobně kůží), dvoumetrovým kopím, dlouhým lukem a dýkou. Jízda k tomu měla navíc kovové helmy. Nesmrtelní měli v zásadě stejné vybavení, ale všechno honosnější a zdobenější.
Loďstvo Peršanů se skládalo z trirém – trojúrovňových galér, jež pohánělo 170 vesel a jež potápěly nepřátelské lodě bronzovým trnem umístěným pod hladinou na špici lodě. Každá loď ještě vezla kromě veslařů posádku bojovníků.

Takto vybavená armáda tedy postoupila do hloubi Řecka – kde Athény a Sparta odsunuly vzájemné spory a dohodly se na společném postupu – Athény převedly své vojsko pod spartské velení. K zastavení Peršanů byl původně vybrán úzký průchod na jižním svahu Olympu, a 10 000 mužů tam bylo okamžitě vysláno. Pak se ovšem z dodnes nejasných důvodů vojsko stáhlo – někteří tvrdí že se obávalo perského obchvatu po moři, jiní zas, že vojáci nechtěli bojovat daleko od domova. Ať už byl pravý důvod jakýkoli měl jejich ústup dalekosáhlé následky, jelikož veškerá města v severním Řecku uvěřila, že Sparta chce spojeným vojskem chránit pouze sebe, a mnohá z nich se vzdala Peršanům bez boje. Díky rychlému rozpadu spojenectví, a rychlému postupu Peršanů bylo nakonec vybráno k jejich zastavení místo zvané Thermopylae – místo, jehož jméno se mělo stát symbolem hrdinství.

U Termopyl se hory dostávají až k moři, takže jsou zde jen dvě cesty, kudy je možno pokračovat na jih – jedna podél pobřeží, a druhá, velmi náročná cesta, skrz hory. V jednom z nejužších míst se nachází útes zvaný Střední brána, od nějž směrem k moři vybudovali místní obyvatelé zeď proti útokům nájezdníků.
Naproti pobřeží se v moři nachází Euboea – ostrov, který lemuje pobřeží v délce 175 km a vytváří tak úzký průliv. Moře je zde sevřeno mezi ostrovem a pevninou do úzkého kanálu – zde bylo možno čelit i perskému loďstvu, bez nebezpečí obchvatu.
Do těchto míst tedy byla okamžitě vyslána předsunutá stráž, která měla průsmyk držet, dokud nedorazí hlavní vojsko. Tuto stráž tvořil nový král Sparty, Leonidas, s tzv. hyppeis, 300 muži své osobní stráže. K nim se připojilo ještě 2800 peloponésanů a později ještě 700 Thespijců, 400 Thébanů a 1000 Fokaiců.
Řečtí hoplíti v té době používali k boji 2,5metrové kopí, díky němuž měli nad Peršany výhodu. Dále byli proti nim celkem těžce obrněni – měli bronzový kyrys, velký kulatý štít, přilbu a chrániče holení. Dále měli meč, pro případ že by v boji přišli o kopí. Bojovali v takzvaných falangách – čtvercových formacích o hloubce osmi řad, kde zadní řady kryly svými dlouhými zbraněmi ty přední.
Takto vyzbrojení muži dorazili do Termopyl, ihned se pustili do opravy staré zdi a umístili 1000 Fokaiců do hor jako stráž proti pokusu tudy projít. Spojená řecká flotila čítající 271 lodí dorazila k severnímu cípu ostrovu Euboea a zaujala zde pozici, zatímco dalších 80lodí bylo vysláno kolem ostrova do přístavu Artemisium, pro případ, že by se perská flotila pokusila obeplout ostrov přes volné moře.

Xerxes mezitím vyrazil tak, aby dosáhl s vojáky průsmyku krátce před svou flotilou. Když jeho průzkumníci došli na místo, zjistili, že je cesta obsazena, a spatřili sparťanské bojovníky, jak si upravují či stříhají své dlouhé vlasy – a připravují se tak dle starého zvyku k boji na život a na smrt.

Mezitím se perská flotila, jež se rozhodla plout kolem ostrova na sever, ukotvila na noc. Ta proběhla klidně, zato ráno se rozpoutala bouře, která trvala po 3 následující dny – flotila utrpěla škody, které nebyly až tak podstatné, horší bylo 3denní zdržení.

Perskému králi, který v klidu čekal na svoje loďstvo, došla čtvrtého dne čekání trpělivost a nařídil svým Médům útok s dovětkem „přiveďte mi je živé“.
Ti podnikli sérii útoků, které se nesetkaly s žádným velkým úspěchem, a tak byli odvoláni, a místo nich poslal Xerxes do boje svoji gardu – Anauša, neboli Nesmrtelné, pod osobním vedením jejich tehdejšího velitele, Hydarna. Tisíce mužů největší armády světa napochodovalo proti Sparťanům a zdálo se, že jim nic nemůže odolat.
Jenže Sparťané na ně nečekali na zdi, a ochotně se vyhrnuli do průsmyku vstříc boji, kde v uzavřeném prostoru nemohli Nesmrtelní využít svou početní převahu – a umírali na dlouhých řeckých kopích, neschopni dostat se k Řekům na účinnou vzdálenost. Po celý den pak probíhaly boje, při kterých se řecké oddíly pravidelně točili v obraně a měli jen velmi malé ztráty.
Další den – s pětidenním zpožděním – připlulo perské loďstvo do zálivu Platania, nacházejícím se severně od ostrovu Euboea, u kterého kotvila řecká flotila. Loďstva tím rozehrála taktickou poziční hru, jelikož Peršané si nemohli dovolit nechat si Řeky v zádech, nicméně si ani nemohli dovolit přímý útok, jelikož řecká flotila by se okamžitě mohla stáhnout do úzkého průlivu mezi ostrovem a pevninou. Tam v omezeném prostoru by musela perská flotila přijmout boj ve chvíli zvolené jejich nepřítelem.
Rozhodli se tedy rozdělit loďstvo, obeplout Řeky a udeřit na ně ze dvou stran. Jejich plán byl ovšem prozrazen dezertérem, jenž utekl z jedné lodi, přeplaval kanál a všechno prozradil. Zde je třeba si něco říci o jejich odlišném způsobu boje – Řekové spoléhali především na své obrněné vojáky a v boji se pokoušeli hlavně přirazit k nepříteli a dobýt jeho loď, kdežto Peršané se snažili udržet si prostor potřebný k manévrování a potápění nepřátelských lodí trnem ve špici.
Následující události pak nabraly rychlý spád. Řekové zformovali své loďstvo, a vypluli vstříc bližší části perské flotily – setkali se s ní v kosočtvercové formaci zvané diamant. Peršané rychle vyrazili okolo nich, snažíce se je obklíčit a využít svou stále ještě početní převahu a lepší manévrovatelnost. Řecké loďstvo však na signál přeměnilo formaci na kruh a vzápětí, na druhý signál, zaútočilo na perské lehké lodě, které byly na čele. Peršané, očekávající snadné vítězství, se tak dostali do přílišné blízkosti Řeků, v neuspořádaném postavení, donuceni bojovat za řeckých podmínek. Když se snesl soumrak, vraceli se Řekové zpátky do Artemisia s desítkami zajatých nepřátelských lodí. Potopených lodí bylo málo na obou stranách – bojovalo se hlavně po řeckém způsobu, tj. vojensky na palubách, kde měli obrnění hoplíti značnou výhodu.
Ani druhá půlka perského lodstva, obeplouvající Řeky z druhé strany ostrova, nedopadla o moc šťastněji– na jižní straně Euboey se dostala do prudké bouře a byla rozbita o pobřeží. Na druhý den podnikli Řekové ještě jeden nájezd přes kanál, a lovili zbytky perských lodí.

V té době se chýlil ke konci druhý den bojů u Termopyl. Leonidas vysílal neustále posly s žádostí o posily, ale začínalo být jasné, že nikdo nepřijde – nicméně přesto nemohl opustit své stanoviště, aniž by se zpronevěřili svému kódu cti, platnému pro každého sparťanského válečníka.
Mezitím Xerxes přemýšlel, jak se přes Řeky dostat – bylo jasné, že Kalidromuskými horami vede nespočet stezek, ale bylo nemožné je v hustě zalesněných svazích najít.
Nakonec se Peršanům podařilo najít místního rolníka jménem Ephialtes, který potvrdil, že skrz hory samozřejmě cesta vede, a byl ochoten ji za úplatu Peršanům ukázat. Hned tu samou noc zmobilizoval Hydarnes své Nesmrtelné, a pod vedením Ephialtea se vydali na pochod. Po celonočním přechodu dorazili na malou planinku, kde v raním svítání spatřili skupinu hoplítů rychle se připravujících k boji. Když Hydarnes zjistil, že to nejsou obávaní Sparťané, ale jen 1000 Fokaiců bránících cestu horami, nařídil útok a nechal je zasypat šípy. Fokaici podlehli myšlence, že jsou hlavním cílem elitní perské gardy, a ustoupili na vrchol nejbližšího kopce (hora jménem Liathitsa), kde se připravili prodat své životy co nejdráže. Peršané je pak už ignorovali, pokračovali uvolněnou cestou a okolo půl šesté ráno začli sestupovat k pobřeží.
Leonidas se o tom, že Nesmrtelní přešli hory, dozvěděl k ránu od dezertérů. Jakmile byla tato zpráva potvrzena, svolali řečtí velitelé poradu – většina se chtěla stáhnout, dokud k tomu byla nějaká šance. Když Leonidas spatřil jejich přístup, poslal je pryč s tím, že on jakožto Sparťan nikdy neopustí jemu svěřené stanoviště. Všichni tedy odešli, a jen 300 hyppeis zůstalo se svým králem.
Následovalo poslední společné jídlo, kdy král pronesl ke svým bojovníkům onu legendární větu: Nasnídejte se dobře, pánové, večeřet budeme v Hádu“
Nesmrtelní mezitím dorazili až k útesu, a Sparťané se už nepokoušeli bránit zeď. Seřadili se do klasické falangy a napochodovali do nejširšího místa průsmyku, vstříc perské armádě. Zde začal nerovný boj. Čekající perská armáda se vrhla se na tři stovky Sparťanů, kteří bojovali s urputnou zuřivostí a brzo byli obklopeni těly svých nepřátel. Jejich kopí byla postupně zlomena, a tak tasili meče a sekali jimi do moře tváří před sebou. V této fázi bitvy padl král Leonidas, a nad místem jeho skonu se rozhořel zběsilý boj o jeho tělo. Čtyřikrát se podařilo Peršanům to místo dobýt, a čtyřikrát byli vytlačeni zpět. Pak konečně dorazili na místo boje Nesmrtelní, sestupující z hor a ostatní Peršané jim ochotně uvolnili cestu. Sparťané uchopili tělo svého krále, prošli branou ve zdi a ustoupili na vrcholek kopce, kde zaujali kruhovou obranu a připravili se na smrt. Zde ještě jednou odrazili útok a ti, kteří přišli o meče, bojovali dál jen pomocí zubů, štítů a pěstí. Peršané naposled ustoupili, pokryli vrcholek mračnem šípů a znovu zaútočili, tentokrát definitivně. K poledni byla bitva u konce – všichni sparťanští válečníci zůstali ležet mrtvi. Nezůstalo zde ležet jen 300 Sparťanů. Zůstalo tam s nimi i 700 Thespijců (kteří tam padli do jednoho a jejichž oběť byla v historii nespravedlivě zastíněna Sparťany) a 400 Thébanů (kteří se dle Hérodota nakonec vzdali).

Krátce na to se ještě odehrál střet mezi Řeky a zkonsolidovaným perským loďstvem pokoušejícím se překročit kanál. Řekové díky dobré taktice opět vyhráli, ale následně se dozvěděli o smrti Leonida, a odpluli pryč.
Kroniky ještě vypráví o dvou Sparťanech, kteří v den bitvy trpěli očním zánětem a nemohli se tak zúčastnit boje. První z nich odešel s ostatními Řeky domů, ale zde byl přivítán chladně, a musel se hodně vyznamenat následující rok v bitvě u Plataey. Jmenoval se Aristodémos, a je znám jako ten, kdo „přežil Thermopyly“. V bitvě u Platají (479 př. n. l.) bojoval jako šílenec, aby smyl svou hanbu.
Hérodotos uvádí, že Aristodémos bojoval jako „posedlý“. V momentě, kdy se řecká falanga střetla s Peršany, Aristodémos opustil řadu (falangu). Vyrazil před formaci do prostoru mezi armádami a prováděl neuvěřitelné kousky. Bojoval s obrovskou zuřivostí, vtrhl hluboko do perských řad a pobil velké množství nepřátel, než byl sám udolán a padl.

Druhý sparťan, který přežil Termopyly, si nechal obléci zbroj, a poslepu šel do bitvy, kde zemřel jako ostatní. Zrádce Ephialtes si příliš neužil svých peněz – Sparťané na něj vypsali odměnu, a i když se téměř rok ukrýval, byl nakonec zavražděn. Pikantní je, že byl zabit ne kvůli odměně, ale kvůli soukromému sporu.

Tréninky pro letošek skončily. Uvidíme se 5.1. 26

V pondělí v 1.9.2025 začínají tréninky.

https://www.youtube.com/watch?v=0rpBs58r8AQ&ab_channel=Girlwithstick

Figure 1 step into guard position

Tento týden nejsou tréninky, uvidíme se ve čtvrtek na hodině taktiky

Z důvodu prázdnin dnes není trénink, uvidíme se v pondělí

Ve spolupráci s e-shopem Drakkaria.cz jsme pro Vás připravili slevu 10 % na e-shopu Drakkaria.cz a soutěž o vikinský náramek Floki.

Abyste vyhráli, stačí do komentáře napsat datum, kdy byla Drakkaria založena. Z komentářů vylosujeme 1 výherce. Sleva je platná do 31. 10. 2024 na veškeré nezlevněné, skladové zboží po zadání slevového kódu FENRIS10. Soutěž probíhá ode dneška do 10. 10. 2024.

Ve čtvrtek začínají podzimní tréninky, v 19,00h všichni na značkách:)

Přesně tohle riziko utlačení v davu jsme cvičili na workshopu - zde je vidět, že to může hrozit kdekoliv.

V hromadné tlačenici na festivalu v Jihlavě se zranilo 17 lidí, dva jsou ve vážném stavu - Novinky Na festivalu v Jihlavě se v noci na neděli v tlačenici u vchodu do velkého nafukovacího stanu zranilo několik lidí. Lidé stan v panice opouštěli, když se začala prohýbat jeho střecha, informovala policie ráno na síti X. Policie uvedla, že zraněných je nejméně 12. Podle mluvčíh...

Byla zřízena whatsapp skupina na domlouvání tréninků - pokud v ní ještě nejsi, napiš si o pozvánku!