Škola Mého Života

Škola Mého Života Komunitní základní škola nabízející smysluplné vzdělávání s důrazem na rozvoj individuálních talentů.

"Tak jak ses dneska měl?""Jo, asi dobrý..." odpovídá mi v tom nejotrávěnějším puberťáckém tónu, co si dokážete představi...
25/04/2026

"Tak jak ses dneska měl?"

"Jo, asi dobrý..." odpovídá mi v tom nejotrávěnějším puberťáckém tónu, co si dokážete představit.

Kdokoli se někdy snažil o prolomení ledů na lekci s dospívajícím studentem, co zrovna nemá dobrý den, ví, jaká je to fuška.

Většinou se učitel ještě párkrát pokusí o dobytí velevysokých emočních hradeb žáka skrz doplňující dotazy jako "Co jsi dneska dělal?" nebo "Fakt jsi tento týden nedělal nic zajímavýho?", diskuze končí a oba se raději rychle přesouvají dál k látce.

Sám jsem to zažil už nesčetněkrát a i když se tento úvod lekce může zdát být nedůležitý oproti hlavní náplni hodiny, udává směr všem zbývajícím minutám.

Co nám tedy může pomoci i ty nejkrušnější lekce nastartovat tak, abyste posunuli váš vztah dál a zároveň šli do lekce dobře nalazeni?

1. Pojmenování žákovy emoce
Jedna z nejúčinnějších cest, jak negativní emoci rozpustit, je ji včas pojmenovat (např.: "Vnímám, že jsi dneska unavenější než obvykle. Bylo ve škole všechno v pohodě?")

Nesklouzáváme k přehnanému sluníčkářství ani direktivnímu "Přestaň být takový". Pouze stav pojmenujeme a společně přijmeme jako součást dnešní lekce.

Tímto se společně dostáváme na "stejnou stranu barikády". Nebojujeme proti sobě v našich negativních emocích, ale naopak táhneme za jeden provaz, abychom lekci zvládli navzdory těmto okolnostem.

2. Konkrétní otázky
Raději než obecnou otázku "Jak se máš?" bývá efektivnější se zeptat na konkrétní údálost/koníček/situaci, o které jste se společně bavili například předchozí lekce.

Jednak tím k studentovi vysíláte signál, že vám na něj záleží a že ho skutečně posloucháte, a také se to liší od běžných otázek, kterých student ve škole nebo doma daný den slyšel už hromadu.

3. Vlastní sdílení
Úvod do hodiny by neměl působit jako jednostranný výslech.

Studenti jsou naopak rádi, když se během úvodu dozví také něco o vás. Prohlubuje to váš vztah a zároveň studenta odprošťuje od určité odpovědnosti být neustále tím, kdo něco říká.

---

Dávat do lekcí maximum a nedostávat nic zpátky je více než vysilující. A upřímně? I tyto tři pomůcky občas selžou.

Ale i tak je zcela zásadní tyhle emoční zápasy s žáky jen tak nevzdat.

Jakmile jim totiž na čelo dáte pomyslnou nálepku "otrávený puberťák", jen těžko se od toho odchází pryč.

Tak posílám vaším směrem mnoho sil a ocelové nervy, ať se vám daří se studenty budovat pevné a hodnotné vztahy!

Růstový mindset ve výuce aneb jak si ze vzdělání vzít maximum i s poruchou učeníKdyž Matějovi poprvé řekli, že má dysgra...
03/04/2026

Růstový mindset ve výuce aneb jak si ze vzdělání vzít maximum i s poruchou učení

Když Matějovi poprvé řekli, že má dysgrafii i dyslexii, nevěděl, co to přesně znamená.

Věděl jenom, že čtení a psaní mu zas tak moc nejde a místo češtiny ho baví matika.

Pak začal dostávat víc času na písemky, za což se mu spolužáci smáli, stejně jako za to, že mu čtení nahlas před třídou trvá tak dlouho.

Doma se jednou s pláčem svěřil rodičům, že má kvůli tomu občas strach chodit do školy. S Matějem v náruči na to táta reagoval slovy: "To víš, prostě na tu češtinu nemáš takový buňky jako na matiku a moc s tím nezmůžeš."
..

I když to tatínek myslel dobře a chtěl pomoci Matějovi situaci lépe přijmout, předal mu zde jednu zásadní informaci, která se mu pravděpodobně vryje pod kůži.

"Nemám buňky na češtinu a prostě to tak je."

Pokud se takové přesvědčení stane součástí identity dítěte v ranné fázi jeho vývoje, může později nadělat velkou paseku.

Matěj by například mohl rezignovat na svoje pokusy se ve čtení a psaní zlepšit a začne se mu obloukem vyhýbat, což značně ovlivní, kolik toho za celý život přečte a napíše (i třeba v jeho oblíbeném oboru matematiky).

Studie ukazují, že namísto fixního postoje, který často vede k tzv. naučené bezmocnosti ("výsledek nezměním, ať už se budu snažit sebevíc"), je zásadní, aby učitelé i rodiče v okolí dítěte zaujali postoj růstový.

Tzn., že přesvědčení o predispozicích a jisté předurčenosti k tomu, nebýt v něčem dobrý, vyměníme za důvěru ve zlepšení dítěte skrz pilnou práci na sobě a hledání cest, co mu budou vyhovovat.

U Matěje by to mohlo vypadat tak, že by tatínek synkovi sdělil, že čtení a psaní pro něj teď sice bude těžší, než pro většinu dětí, ale že i přes to je třeba na sobě nadále pracovat.

Následně by si pak mohli k češtině společně sednout a procvičit čtení nahlas v bezpečném prostředí.

Aby byl tento princip pro děti co nejlépe uchopitelný, můžete použít užitečné přirovnání cvičení v posilovně k učení (mozek funguje jako sval).

Na růstovém přístupu stavíme celou naši metodiku výuky, ať už pracujeme s žákem s poruchou učení či nikoliv. Zlomenou hůl v naší škole nenajdete, protože věříme, že pracovat se dá opravdu s každým! 💚

"Chci tou zkouškou prostě nějak projít. Nedělám si iluze, že bych dostal za 1" říká mi student na začátku lekce."Ale co ...
24/03/2026

"Chci tou zkouškou prostě nějak projít. Nedělám si iluze, že bych dostal za 1" říká mi student na začátku lekce.

"Ale co kdyby to přeci jen vyšlo?" ptám se s úsměvem.

Jak si poradit, když se vaši studenti/děti podceňují?

V kontextu vyučování zde přichází na řadu tzv. zvedání limitů – silný nástroj v arzenálu každého dobrého učitele.

Stejně tak jako by měl učitel zachytit, že je na určitou látku příliš brzy, měl by být tím prvním, kdo řekne "Máš na víc", když si to situace žádá.

Sebevědomí ale jen těžko dlouhodobě navýšíme jednorázovou podporou. Bez skutečných důkazů jejich kompetence jsou tato slova pro studenty spíš prázdná.

Jakmile tedy zachytíme, že si student nevěří navzdory jeho schopnostem, je čas pro něj přichystat výzvu, která je sice náročná, ale určitě zvládnutelná s naší pomocí.

Proces učení se tak v ideálním případě stává takovým tancem na pomezí příliš náročného a toho, co žák ještě sám zvládne (princip zóny nejbližšího vývoje pro fajnšmekry 😁 )

Učitel při tomto procesu dává pozor, aby student nesklouzl do svojí komfortní zóny a zároveň dodává žákovi dostatečnou podporu při prvních neúspěšných pokusech o zdolání dané výzvy.

Není pak lepšího pocitu (na obou stranách), než když žák po urputné bitvě s novou látkou konečně dosáhne správného řešení a vy můžete od srdce říct "Zvládl jsi to! Opravdu pěkná práce!"

Největší škoda je, když učitelé usnou na vavřínech a nechají se "stáhnout" studentovými pochybnostmi.

Buďte pro ně oporou, když to nejvíce potřebují, a věřím, že se výsledky dostaví 😉

19/03/2026

Kdo bude v Škole Mého Života učit Vaše děti?

U nás ve Škole mého života narazíte pouze na lektory s mnohaletými zkušenostmi s učením. Každý z našich lektorů je navíc trénovaný v naší učící metodě, která přináší opravdové výsledky!

Pojďte se v dnešním příspěvku seznámit s jednou z našich lektorek, Kristý.

Více o našich lektorech si přečtete zde: https://www.skolamehozivota.cz/lektori/

17/03/2026

Takto můžete pomoci zvládnout Vašim dětem vyjmenovaná slova 🙂

Přijímačky a maturita už jsou pomalu za rohem, ale vaše děti se stále necítí připraveny?Přípravné kurzy nesplnily vaše o...
05/03/2026

Přijímačky a maturita už jsou pomalu za rohem, ale vaše děti se stále necítí připraveny?

Přípravné kurzy nesplnily vaše očekávání a výsledky nikde?

Napište nám a my se postaráme o to, abyste šli k přijímačkám nebo k maturitě s klidem.

Doučování matematiky, češtiny a cizích jazyků pro vás rádi ušijeme na míru dle vašich aktuálních možností.

Více informací o možnostech studia najdete zde:
https://www.skolamehozivota.cz/prijimacky/

04/03/2026

Nebaví Vás probírat se při hledání doučování stovkami lektorů na metodou pokus omyl hledat toho správného?

U nás ve Škole mého života narazíte pouze na lektory s mnohaletými zkušenostmi s učením. Každý z našich lektorů je navíc trénovaný v naší učící metodě, která přináší opravdové výsledky!

Pojďte se v dnešním příspěvku seznámit s jednou z našich lektorek, Míšou.

Více o našich lektorech si přečtete zde: https://www.skolamehozivota.cz/lektori/

Kdy pomáhání škodí?"Radši to už nech bejt, já ti to ukážu..." říká vám učitel v dobré vůli po pár neúspěšných pokusech.N...
20/02/2026

Kdy pomáhání škodí?

"Radši to už nech bejt, já ti to ukážu..." říká vám učitel v dobré vůli po pár neúspěšných pokusech.

Nechce vás trápit moc dlouho, a tak radši příklad vypočítá za vás.

Během toho, co vám vysvětluje, jak jasné to celé bylo, dokážete myslet jenom na to, že vám to nejde.

Opadá motivace, chuť pokračovat a sebevědomí klesá.

Jak je to možné, když se nám učitel snažil hlavně pomoci?

Učitel to mohl sice myslet dobře, ale když studenta chrání před dalším selháním, odebírá mu také možnost uspět.

Na lekcích se řídíme jednoduchým principem: nikdy nic nedotahuj za studenta.

Studentovi se opakovaně nedaří úkol splnit? V pořádku, vrátíme se o krok zpátky a zjistíme, co mu k finálnímu řešení chybí.

Následně dá učitel studentovi prostor, aby úkol zkusil znovu. Když případně stále neví, navede ho skrz otázky a nápovědy do cíle.

Ve finále je ale vždy student tím, kdo zapíchne vítěznou vlajku na pomyslném vrcholku naší vzdělávací křivky.

Učitel jen zpovzdálí fandí a zaslouženě chválí, což studenta motivuje pokračovat dál.

Je pravda, že nám celý proces zabral déle, než kdyby učitel úkol vypracoval za studenta a všechno mu vysvětlil.

Ale pokud chcete vést studenty k samostatnosti, zdravému sebevědomí a skutečné kompetenci, zkratkami cesta nevede.

To platí u matiky, jazyků, vaření a vlastně jakéhokoliv dalšího oboru.

Tak až příště budete mít nutkání vašim studentům, kolegům nebo dětem "pomoci", jen se nebojte je na chvíli hodit do vody.

Oni to zvládnou, stejně jako vy, když jste začínali. 😉

PS: Jeden ze studentů mi daroval tričko na fotce, které asi nemohlo lépe vystihnout náš přístup k učení :-)

Čekají Vás nebo Vaše děti přijímací zkoušky na střední školy či víceletá gymnázia?Období přijímacích zkoušek může být pl...
19/02/2026

Čekají Vás nebo Vaše děti přijímací zkoušky na střední školy či víceletá gymnázia?

Období přijímacích zkoušek může být plné stresu a nejistot. V nejnovějším článku na stránka Školy Mého Života najdete pár tipů, jak se na přijímačky efektivně připravit, které Vám v tomto období pomohou.

V článku se dozvíte například:
💚 Kde vůbec začít?
💚 Jak opakovat
💚 Proč jen opakování není vše

Celý článek najdete na stránkách www.skolamehozivota.cz nebo na tomto odkaze:
https://www.skolamehozivota.cz/jak-na-prijimaci-zkousky/

"Holkám prostě matika nejde tak dobře jako klukům, s tím nic nenaděláš..."Taky jste už tuhle perlu někdy slyšeli? Jsou t...
16/02/2026

"Holkám prostě matika nejde tak dobře jako klukům, s tím nic nenaděláš..."

Taky jste už tuhle perlu někdy slyšeli?

Jsou to taková ta přesvědčení, která jako děti nejprve slýcháme od někoho, kdo je nám blízký, častokrát učitel nebo rodič.

Není pro nás těžké jim uvěřit, protože když to říká dospělí, tak to přeci musí být pravda!

Postupně se tak stávají součástí naší identity a najednou jste dospělí a slyšíte sami sebe říkat "Jo tak čísla? Na ty jsem nikdy nebyla.." jako by to bylo zcela samozřejmé.

Vtip je v tom, že za posledních 35 let vzniklo mnoho studií (odkaz v komentáři), které vyvrací jakékoliv rozdíly v matematických schopnostech žen a mužů.

Co tedy stojí za tím, že napříč matematicky založenými obory je i dnes značná převaha mužů?

Jsou to právě věty jako ta na začátku tohoto postu.

Pokud vaši učitelé a rodiče věří, že ženy opravdu nejsou tak schopné v matematice jako muži, budou tomu odpovídat i jejich očekávání, způsob výuky, atd.

U žen to pak v průměru může vést k nižšímu sebevědomí a vyhýbání se matematickým oborům navzdory stejným schopnostem, což je velká škoda.

Tohle je jen jeden z mnoha příkladů, jak přístup učitelů a rodičů může značně ovlivňovat výsledky a budoucnost žáků.

Místo těchto stereotypů bychom se v jakýchkoliv školách měli soustředit na opravdové schopnosti žáků a dodat jim podporu, když to nejvíce potřebují.

Zní to sice jasně, ale změna začíná teprve až otázkou na tělo "Nedělám to náhodou někomu taky?"

"Ježiš, ty jsi snad úplně blbej, že ani tohle nevíš..." Věta, co dokáže nadělat spousta škody, ať už ji dítě uslyší od s...
05/02/2026

"Ježiš, ty jsi snad úplně blbej, že ani tohle nevíš..."

Věta, co dokáže nadělat spousta škody, ať už ji dítě uslyší od svého učitele, kamarádů anebo při nejhorším rodiče.

Při procesu učení narážíme na chyby všichni, ale málokdo se zabývá tím, jak s nimi efektivně pracovat.

Spolu s našimi lektory dodržujeme vzorec reakce na chybu níže, co se nám při vyučování osvědčil:

1. Lektor studenta na chybu upozorní bez emočního náboje.

Jednoduše tedy konstatuje, že ve větě je chyba a aby ji student opravil.

I když se to zdá být jednoduché, většina lektorů/rodičů nejvíce zápasí právě s tímto krokem.

Pokud se má student zbavit negativních konotací spojenými s chybami, nejdůležitější je, aby se jim vyvaroval nejprve lektor.

2. Lektor dává studentovi prostor si větu opravit.

Místo vození za ruku dáváme studentům prostor si na vše přijít sami.

Občas to sice trvá déle, než říct rovnou správnou odpověď, ale z dlouhodobého hlediska se student stává samostatnějším a více si z lekcí odnáší.

Lektor studenta navádí jen v případě, že už by dál bez jeho pomoci nedošel.

3. Oprava a pochvala

Po úspěšné opravě si nezaslouží student nic jiného než přiměřenou pochvalu.

Poznámky typu "taky jsi na to mohl přijít dřív" zde úplně vynechte.

---

Tím, že se student chybám opravdu nevyhne, je tento postup úplným základem naší metodiky, co používáme jak při práci s dětmi, tak i dospělými.

Používáte něco podobného při práci s chybou nebo k ní naopak přistupujete úplně jinak?

Více takových tipů, jak (se) efektivně učit, najdete už teď i na předělaném webu www.skolamehozivota.cz 💚

Adresa

Vitouň 75
Plzeňský Kraj
33455

Telefon

+420608348889

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Škola Mého Života zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta škola

Pošlete zprávu Škola Mého Života:

Odkazy

Sdílet

Kategorie