Výuka německého jazyka

23/09/2025

24/10/2024

Slavit Dušičky, Svátek všech svatých, Halloween nebo Samhain? Proč, kdy a jak?
Také jste z toho zmatení? Pojďme si to vysvětlit:
Pojďme chronologicky, jak je to v našem světě obvyklé.
Samhain: svátek, který slavili Keltové v časech dávno před naším letopočtem. Oč šlo? Keltové byli ve velmi úzkém spojení s přírodou, která v tu dobu usínala nebo umírala, prostě upadala do hibernace. Byl to pro ně vzor. Cykly a rytmy přírody je třeba vnímat a přizpůsobovat se jim. Proto i tito starověcí lidé ustávali ve svých snahách a po Samhainu, konci jejich roku, se stáhli do sebe. Byl to pro ně posvátný čas potkávat se svojí duší, splynout s absolutním Vesmírem. Nerozptylovala je práce, která na ně čekala zase na jaře. Mohli se věnovat sebe očistě a sebe rozvoji. Toto období klidu trvalo až do začátku keltského roku – do Imbolcu, Hromnic.
Velmi důležitou součástí Imbolcu byl půlnoční rituál z 31. října na 1. listopad. V tomto silném čase se přesvědčovali nejen o své nesmrtelnosti. Duše jejich blízkých zemřelých totiž procházely v tuto dobu velmi tenkou hranicí, která dělí svět živých a mrtvých. Připravovali jim hostinu, zapalovali ohně – symbol věčného života a vše zdobili květinami, které byly symbolem koloběhu inkarnací. Setkání světa živých a mrtvých bylo užitečné pro obě strany.
Hranicí, která se na krátko otevřela, však mohly do světa živých projít i duše či entity s nekalými úmysly a před těmi se Keltové chránili jak ochrannými rituály a předměty, tak převleky za zombie. Vydlabané děsivé řepy – dnes dýně, měly démonické bytosti upozornit na to, že obydlí už je zlým duchem osídleno.

Halloween: asi vám neunikla podobnost se Samhainem. Zvyky dnešního Halloweenu se rozvinuly v Irsku pravděpodobně na základě prolnutí zvyků vycházejících ze staroirského pohanského svátku Samhain. Americký folklorista Jack Santino napsal, že „v celém Irsku existovalo neklidné příměří mezi zvyky a vírou spojenými s křesťanstvím a těmi, které byly spojeny s náboženstvími předkřesťanskými“. Halloween je tedy jakési torzo Samheinu. Ale klobouk dolů – stateční Irové mně připomínají Asterixe a Obelixe v boji proti Římanům. Byl to asi hodně podobný boj, jen nepřítel se proměnil na křesťany. Škoda jen, že to nejdůležitější zaniklo… zbyl jen převlek a vydlabané dýně na obranu před démony a žebrání o koledu – tedy strach… o život, místo oslavy nesmrtelnosti!
Svátek všech svatých: a jedeme dál! Přichází doba temna. A kdopak je tím nositelem temnoty? Nikdo menší než sám papež Bonifác IV. Tento přeměnil římský Pantheon (stavba z 1. století v Římě), který byl zasvěcen 13. května 609 všem římským bohům na křesťanskou baziliku Panny Marie a všech mučedníků – Sankt Maria ad Martyres. Jako perlička se uvádí, že Bonifác IV. dal prý přemístit 28 vozů plných ostatků křesťanských svatých vytažených z římských katakomb do porfyru pod hlavním oltářem tohoto nového chrámu. Copak že si tento svatý muž sliboval od zavedení tohoto svátku? Všichni zapomenou na Samhain a budou uctívat mrtvé mučedníky, kteří si to opravdu zaslouží! A v květnu!
Papež Řehoř III. a následně Řehoř IV. přesunuli tento svátek z května na 1. listopad, protože pochopili, že Samhain je velmi silný svátek, který se slaví ve velmi silném období s neobyčejně mocnou magickou energií a že ji „pohané“ neopustí. Důvod uvedli, že byla nemožnost slavit každý jednotlivý den světců. Takže západní církev začala slavit Svátek všech svatých 1. listopadu. Východní, zřejmě s tvárnějšími farníky, zůstali u 13. května.

Dušičky: konečně! Tak jdeme pod pokličku! Na pohanské oslavy na počest zemřelých předků navázali již v 10. století křesťané. Památku na zesnulé, dnešní Dušičky, v křesťanském prostředí zavedl svatý Odilo z Cluny v roce 998. Svatý Odilo byl opat benediktinského kláštera v Cluny v srdci Francie. Proslul svým velice přísným a asketickým životem, za každých okolností neváhal pomáhat chudým a potřebným. To je hezké!
A kde se vzal zvyk chodit na hřbitovy, čistit hroby a zapalovat svíčky? Na místo Keltů vnikají násilím na území Evropy Slované. A ti pořádali ritualizované oslavy či hostiny přímo na nekropolích na počest zesnulých předků. Fakt byste nechtěli být při tom!

22/10/2024

Samhain
Samhain znamená v jazyce Keltů konec léta. Je to konec plození, růstu, tepla …zdánlivě života - v přírodě. Tento keltský Silvestr se slavil – světe div se, přesně o půlnoci z 31. října na 1. listopadu.
Stejně jako novodobý konec roku je spojován s retrospekcí, bilancováním a sebereflexí, i naši předci (já považuji Kelty za své předky, protože Slované přišli na území Čech mnohem později – takoví starověcí běženci) hodnotili starý rok a především sami sebe. Ale pozitivně: co se nepodařilo, podaří se příště.
Umírající příroda upozorňuje na důležitou součást našeho bytí – na smrt. Smrt je stavební kámen tohoto svátku. Smrt a život patří k sobě jako den a noc. Po půlnoci nastává období hibernace. Máme se stáhnout do sebe, hledat skutečnou podstatu lidství, hledat smysl našeho bytí… ne ve vztahu k druhým, partnerovi, dětem…naopak najít vztah k sobě samým. A k tomu slouží toto temné období roku, které trvá až do svátku Imbolc. Ten se slaví 1. února, kdy se příroda probírá ze spánku, nastává vzkříšení a nám nastává čas na uskutečňování našich předsevzetí ze svátku Smhain.
Nelze opominout, že v tento čas je hranice mezi světem mrtvých a živých velmi tenká. Setkání se zemřelými je v tomto období velmi obvyklé. Měli bychom to brát jako velký dar a ne se bát. Naši blízcí, kteří už tento svět opustili, nám v tento den sdělují, že smrt není konec, je to jen opuštění hmotného těla. Naše bytí tedy pokračuje.
Jak správně slavit tento velmi silný den v roce? Co tuto noc dělat?
• Oheň – zapalte oheň na zahradě nebo někde v přírodě, stačí i svíčky – pokud se rozhodnete slavit tento svátek doma
• Papír, kam napíšete vše, co již nepotřebujete, čeho se chcete zbavit a který v průběhu večera vhodíte do ohně
• Papír, kam napíšete vše, čeho chcete v následujícím roce dosáhnout – ten si ponecháte, budete nad přáními rozjímat a na realizaci těchto začnete pracovat až po Imbocu.
• Zapálené ohně a svíčky (můžete dát i do oken) slouží jako pozvánka pro vaše drahé zemřelé. Připravte sobě i jim tedy občerstvení – to, co rádi jedli a pili, fotky, předměty, které jim byly blízké.
• Připomínkou pomíjivosti hmoty je pečivo ve tvaru kostí (výborně se hodí lískové těsto), které při hostině spořádáte nebo rozdáte kolemjdoucím
• Květiny spolu s ohněm jsou symbolem věčně se obnovujícího života. Nezapomeňte je připravit k obřadní večeři
• Strašidelné dýně a lidé převlečení za strašidla mají také své opodstatnění. Z druhého břehu nepřicházejí jenom naši milí zemřelí, ale i nesvětelné démonické bytosti, před kterými nás právě chrání převlek za přízrak a zlověstná dýně, která upozorňuje tyto běsy, že místo / dům už jsou obsazeny jiným zlým duchem.
Užijte si krásného Smhainu!