Jarmila Škrabalová

Dnes je Svátek sousedů.

Na jihu Itálie mě vždy baví jedna věc.
Lidé tu nežijí jen doma. Sedí před domem, zastaví se na kus řeči a zajímá je, jak se máte Vy i Vaše rodina.

Připomíná mi to, že sousedství není jen o tom bydlet vedle sebe.
Je o zájmu, pozdravu a lidskosti.

Děkuji všem dobrým sousedům.

A jakého souseda máte Vy?

🍦 Jak si v Itálii správně objednat zmrzlinu?

Přijedete do gelaterie, postavíte se do fronty a začnete vybírat příchutě. Jenže ouha. 😄

V Itálii se to často dělá obráceně než u nás. Nejdříve zaplatíte velikost zmrzliny a teprve potom si vybíráte příchutě.

🍦 Piccolo = 2 příchutě
🍦🍦 Medio = 3 příchutě
🍦🍦🍦 Grande = 4 příchutě

A víte co? Po letech na Garganu mi to přijde mnohem praktičtější. Máte zaplaceno, volné ruce a můžete se v klidu soustředit na to nejdůležitější – kterou z těch nádherných příchutí si vyberete. 😍

👉 Věděli jste to?

A hlavně: jaká je Vaše nejoblíbenější příchuť zmrzliny?

Na jižní Itálii miluju jednu zvláštní věc.

Večer.

Přes den je tady horko, auta troubí, všude je hluk, lidi, chaos…
A pak se setmí.
Rozsvítí se světla mezi olivovníky.
Od moře jde teplý vzduch.
Někde hraje hudba.

A člověk má najednou pocit,
že vlastně vůbec nemusí spěchat.

Možná právě proto se sem tolik lidí pořád vrací.
Ne kvůli hotelům.
Ale kvůli tomu pocitu. 🇮🇹

V Itálii se netroubí jen tak a už vůbec ne ze vzteku, jak jsme na to zvyklí z Česka.

“Ahoj, znám tě a zdravím tě.”
“Pozor, jedu do zatáčky.”
“Pozor, pozor, opravdu jedu do zatáčky, raději na druhé straně zastavte.”

Italové zvládnou vyřešit půlku dopravy bez jediného slova, jen pomocí klaksonu gest a pohledu.

Zažili jste někdy pravý italský provoz?

Když jsem začala jezdit pracovně do Itálie, myslela jsem si, že mě nejvíc naučí jazyk, lidi nebo organizace kolem cestování.

Ale paradoxně mě nejvíc naučila… zpomalit. A taky…

…že ne všechno musí být hned
…že moře občas vyřeší víc než nekonečné přemýšlení 😄
…a že člověk někdy zvládne víc, když na chvíli vypne hlavu.

Pořád to ještě úplně neumím, ale asi už chápu, proč Italové nikam nespěchají.

Máte to u moře taky tak?

Proč Italové jedí pizzu hlavně večer? 🍕

Dřív se pizza pekla v pecích, které se dlouho rozehřívaly na správnou teplotu.
Proto se pekla většinou jen jednou denně — večer.

A Italům to už tak zůstalo dodnes.

Pizza tam není jen rychlé jídlo mezi povinnostmi.

Je to chvíle klidu, setkání a atmosféry. 🇮🇹✨
A přesně proto chutná večerní pizza v Itálii úplně jinak.

Jsou místa, která si člověk nezamiluje hned.

Když jsem přijela do Itálie poprvé pracovat, byla jsem přesvědčená, že už se sem nikdy nevrátím.

Jiný režim, jiná mentalita, písek úplně všude, vedro… úplně jiný svět, než na který jsem byla zvyklá.

A dnes?
Gargáno je místo, kam se pořád vracím. ❤️🇮🇹

Možná právě proto ho mám tak ráda.
Protože to nebyla láska na první pohled.

A co Vy?
Máte místo, ke kterému jste si vztah vytvořili až časem?